Libor Dvořák: Proč se Putin stále nekácí
Vladimir Putin před pár dny skoro neslavil své sedmdesátiny a důvodů bylo dost a dost: až pozoruhodně špatné výsledky ruských vojsk na frontách, zpackaná mobilizace nebo stejně problematické ruské diplomatické aktivity, které dnes už nedokážou vytvořit nic pozitivního, a hlavně v západním světě izolaci Ruska jen prohlubují. Jak je tedy možné, že dál sedí ve svém křesle?
Hlavním aktérem tohoto stavu je strach. „Jeho podřízení se ho bojí tak, že se z toho div nepodělají. Je to ale strach zcela zbavený úcty. Jakákoli úcta vůči Putinovi vymizela už před nějakými dvěma třemi lety,“ domnívá se v investigaci serveru Meduza anonymní zasvěcenec pohybující se v ruských vládních kruzích. Tento jeho názor podporují i další dva nebo tři znalci poměrů, kroužící kolem sídla vlády, popřípadě kolem Kremlu.
Čtěte také
Podle těchto insiderů se vztah k prezidentovi prudce zhoršil po zvýšení penzijního věku v roce 2018. Tento krok vlastní vlády většina Rusů nepodpořila (to se ostatně týkalo i významného segmentu ruských státních úředníků). Podřízení premiéra Mišustina si velmi rychle uvědomili, že propad vlastní popularity řešil Putin tak, že veškerou odpovědnost za nepopulární sociální opatření svalil právě na vládu.
Čtěte také
V posledních čtyřech letech se ovšem situace dál zhoršovala. Prezident ministry o tom, co přesně se chystá udělat v nejbližší i vzdálenější budoucnosti, přestal informovat. Situace se dále dramaticky proměnila se začátkem covidové pandemie.
Putin, který se přímo panicky obává o své zdraví, nadobro ukončil jakékoli konzultace s vládou a všechna klíčová rozhodnutí po krátkých rozpravách s opravdu nejbližšími – a to jsou především představitelé tajných služeb a silových rezortů – začal činit sám.
Spokojení už zřejmě téměř neexistují
Přitom ještě před pár lety Putin jednal zcela jinak: nejdřív si vyslechl hlášení z jednotlivých rezortů a teprve na základě těchto zevrubných informací se rozhodoval pro postup, který mu připadal optimální. Dnes už se prý ministři s prezidentem o ničem nedohadují, a to dokonce ani v případě, kdy přichází s nápady „hodně nečekanými“. Protože se prezidenta bojí!
Čtěte také
Problémy se dále prohloubily po propuknutí války. Dnes už je zcela evidentní, že ani nejvýše postavení ruští hodnostáři do posledního okamžiku nevěděli, co se chystá. Úzký okruh lidí, se kterými se přece jen setkává, se dále zúžil a jakýs takýs vliv na něj snad mohou mít jen někteří členové Bezpečnostní rady Ruské federace.
Podle znalců poměrů v nejvyšších patrech ruské státní moci „spokojení s Putinem už zřejmě téměř neexistují“. Představitelé podnikatelských kruhů a někteří členové vlády byli zaskočeni už tím, že Putin vyvolal válku, aniž si uvědomil rozsah sankcí.
Přesto je jeho vnitropolitické postavení přinejmenším zdánlivě neochvějné. Protože co spolehlivě funguje dál, je evidentní pyramida strachu, která kremelského autokrata zatím před jakýmkoli palácovým převratem chrání. Zatím… Pády diktátorů většinou bývají až překvapivě rychlé.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.