Po prolomení první obranné linie je Ukrajina na pomezí statické a manévrové války, soudí bezpečnostní analytik Bříza

Průnik ukrajinských jednotek za první bojovou linii je zásadní událostí. „Podstatné to je proto, že první linie obrany byla budována nejdéle, nejpevněji a Rusové na ni při budování vynaložili více než 60 procent svých kapacit. To znamená, že byla čistě papírově nejsilnější,“ vysvětluje Bříza. Dalším úkolem pro vojáky bude rozšířit vpád natolik, aby se k malým jednotkám mohla přidat i manévrová uskupení.

Čtěte také

Geograf Baar: Rusové protrhávají přehrady, ale kazetová munice Ukrajině je překročení linie? Tomu se Moskva musí smát

Ukrajina disponuje 12 brigádami, z toho devět je vyzbrojených zbraněmi dodanými ze Západu. „Je to vlastně největší manévrové uskupení severně od Uralu a v celé Evropě. Tak velkou sílu nemá ani francouzská armáda, ani německá, ani britská,“ popisuje Bříza.

„Takže jde o to, aby se tato síla mohla vrhnout na frontu, protože teď po prolomení první obranné linie jsme na pomezí statické a manévrové války. A cílem Ukrajiny je za každou cenu dostat se do manévrové války, protože ta jí umožní použít výhody toho, co celou zimu a jaro připravovala,“ dodává.

Nedostatečná morálka ruských vojáků

Problémem by mohl být nedostatek času do zimy, která boje zbrzdí, a také výhodnější pozice Rusů. Hlavní součástí jejich strategie byla minová pole, která se Ukrajincům podařila prostoupit díky kazetové munici ze Západu a která dala ruské armádě čas na přípravu.

„Ruští vojáci vůbec nepočítali s tím, že by se ukrajinská armáda bránila a na útok se nepřipravili. Zatímco na tu obranu připraveni jsou, protože věděli, že se setkali s fatálním odporem, s morálkou, s připraveností ukrajinského národa se bránit,“ popisuje.

Čtěte také

Landovský: Pokud Ukrajina neodvrátí ruskou agresi, čeká nás nestabilní 21. století. Síla bude prostředkem ke změně statu quo

Spor ale nelze vyhrát pouze díky vojenským úspěchům na frontě. „Je naivní myslet si, že Rusům dojdou vojáci. Ukrajinská armáda se musí soustředit a soustředí i na logistiku a na velení a řízení ruské armády. A je potřeba konstatovat, že se jí to v posledních měsících daří,“ uvádí Bříza.

Podle něj se Ukrajině daří útočit na vojenské uzly, zásobovací trasy a vojenská velitelství. „Ukrajinská armáda se snaží, aby došlo k systémovému kolapsu ruské armády,“ shrnuje.

K dosažení tohoto cíle pomáhá i nedostatečná morálka ruských vojáků. „Jde o to, že ruská armáda vlastně vnitřně, co se týče morálky, není úplně přesvědčena o této válce. Většina ruské veřejnosti je přesvědčená o tom, že válka je v pořádku. Nicméně jednotliví vojáci na frontě takovou morálkou neoplývají,“ připomíná Bříza.

Jaderné zbraně nejsou na pořadu dne

Ke zvratu by mohlo dojít v případě rychlého a efektivního postupu ukrajinských jednotek na území okupované Rusy.

„Ve chvíli, kdy by ruská armáda byla plně mobilizována, to znamená, že na území Ruské federace by došlo k plošné mobilizaci a ruská armáda by měla čelit obranným bojům typu druhé světové války, tak by se paradigma úplně změnilo,“ upozorňuje.

Čtěte také

Volodymyr Zelenskyj. Od komika k nejznámějšímu politikovi světa

Stejně tak by se nejspíše změnila rétorika ruské propagandy a znovu objevilo riziko použití jaderných zbraní.

„Domnívám se, že reálné použití by nebylo na programu dne. Ruská armáda si uvědomuje, že použití jaderných zbraní by nedosáhlo účelu, fronta je moc dlouhá a koncentrace vojsk moc malá na to, abyste efektivně mohli použít několik kusů taktických jaderných zbraní,“ domnívá se Bříza.

„Při použití takového druhu zbraně byste tu válku musel vyhrát. A já říkám, že při použití byť několika kusů taktických jaderných zbraní by Rusové válku nevyhráli. Naopak by si uškodili především na poli mezinárodněpolitickém,“ uzavírá Bříza.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Michael Rozsypal.