Nejsem zvyklá, že se nám pacient v poměrně dobrém stavu před očima zhoršuje, až skončí na ventilaci, popisuje svou zkušenost vrchní sestra

21. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Péče o pacienty nakažené covidem-19 (ilustrační foto)

„Na jednu sestru u nás vychází čtyři pacienti. Pracujeme celou dobu v ochranných pomůckách, což je nejnáročnější – nemůžeme si dojít na záchod ani se napít. Za dvanáct hodin máme jen jednu nebo dvě pauzy,“ popisuje práci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) vrchní sestra covidové jednotky v náchodské nemocnici Šárka Štěpánková.

Přestože se na svém oddělení s těžkými případy běžně setkávala, přiznává, že průběh onemocnění covid-19 ji zaskočil. „Za sebe nejsem zvyklá na to, že pacient přijde v celkem dobrém stavu – mluví s námi, snaží se tu situaci zlehčovat a jeho stav se nám horší před očima až k napojení na ventilátor,“ přiznává Štěpánková.

Na jaře to bylo jen cvičení, teď jedeme na ostro.
Šárka Štěpánková

Aktuální situace je od té na jaře zásadně jiná, tvrdí sestra. „Tehdy jsme si covidovou JIPku připravili, všechny systémy jsme si nastavili, proškolovali jsme se. Ale bylo to vlastně jen cvičení. Teď jedeme na ostro a je to náročné.“

Na covidovém oddělení Šárky Štěpánkové pracuje tým o 90 lidech. „Některé sestřičky jsou z ostatních oddělení, kde mají stálé služby a chodí nám pomáhat ve svém volnu. Na covidové JIPce totiž ventilujeme a potřebujeme hlavně sestry specialisty, které zvládnou obsluhu ventilátorů. A těch je žalostně málo.“

Nemocnice po celé zemi proto musí omezovat neakutní péči a kvůli nedostatku personálu zavírat některá oddělení. 

Ne všichni dobrovolníci mohou pomoci

Ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a předseda představenstva nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček vysvětluje, že ačkoli se dobrovolníci do nemocnic hlásí, aby vypomohli přetíženým zdravotníkům, ne vždy se pro ně najde uplatnění: „K lůžku nemohou ti, kdo nemají alespoň minimální vzdělání sanitáře.“

Čtěte také

V tuto chvíli tedy nemocnice očekávají hlavně pomoc studentů zdravotnických oborů a mediků. Tím největším problémem je totiž podle Maráčka nedostatek personálu. „Dnes nám chybí asi 500 zaměstnanců, z toho 200 kvůli covid pozitivitě.“

Aby do nemocnic dorazila školená pomoc co nejdřív, vystavují kraje příkazy práce pro bývalé zdravotníky a řeší otázku trvalého bydliště mediků, kterých se všem krajům v republice nedostává, říká pověřený předseda Asociace krajů České republiky Jiří Běhounek (za ČSSD).

Ochranné pomůcky jsou

Zatímco při jarní vlně zdravotnická zařízení bojovala s nedostatkem ochranných pomůcek, dnes je situace jiná. „Podle mých informací máme dvouměsíční zásoby,“ tvrdí Běhounek, podle kterého jsou jediným problémem rukavice a ochranné obleky.

A zlepšila se údajně i komunikace mezi vládou a kraji. „Od té doby, co byl ustaven Ústřední krizový štáb a pravidelně videokonferujeme i s představiteli centrálního řídícího týmu na ministerstvu zdravotnictví, tak se ta komunikace zlepšila a je prakticky online,“ uzavírá.

Hosty byli:
Radomír Maráček, ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a předseda představenstev nemocnic Zlínského kraje
Jiří Běhounek, pověřený předseda Asociace krajů České republiky za ČSSD
Šárka Štěpánková, vrchní sestra ARO covid jednotka Oblastní nemocnice Náchod
David Šmehlík, náměstek VZP

Poslechněte si audiozáznam celého Speciálu Šárky Fenykové.

autoři: Šárka Fenyková , Zuzana Marková
Spustit audio

Související