Naše budoucnost záleží na nás, říkala Petruška Šustrová
Byla svéráznou a netuctovou osobností, řekl o Petrušce Šustrové biskup Václav Malý a dodal, že se vším, co dělala, byl vždy spojen zájem o to, co se děje okolo; zájem, který přecházel v činy a jasné postoje. V roce 1968 jí bylo jedenadvacet let, a coby studentka češtiny a dějepisu měla život před sebou. Jenže přišlo složitých dvacet let. Nejen tohle období Petrušky Šustrové připomene pořad Archiv Plus.
Rodačka z Prahy (1947) začala v roce 1966 studovat češtinu a dějepis na filozofické fakultě pražské Univerzity Karlovy, o tři roky později ale byla uvězněna za podvracení republiky a dva roky strávila ve vězení za opoziční aktivity v levicovém Hnutí revoluční mládeže, jehož členy byli také Jaroslav Bašta, Ivan Dejmal či Petr Uhl.
Čtěte také
Hned koncem roku 1976 se stala signatářkou Charty 77. V roce 1979 se stala členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a v roce 1985 jednou ze tří mluvčích Charty 77. Kvůli své činnosti mohla pracovat pouze na poště a jako uklízečka, od roku 1982 nemohla sehnat žádné zaměstnání.
Po listopadu 1989 začala pracovat v Nezávislém tiskovém středisku a poté v týdeníku Respekt, který z něj vznikl. Od května 1990 do ledna 1992 byla poradkyní náměstka federálního ministra vnitra a nakonec náměstkyní federálního ministra vnitra České a Slovenské republiky.
Podílela se na prověrkách pracovníků ministerstva, rozvědky a justice a spolupracovala na přípravě lustračního zákona. Po odchodu ze státní správy na konci ledna 1992 se stala novinářkou a překladatelkou z angličtiny, ruštiny a polštiny.
Odpovědný občanský postoj
Spolupracovala s Českým rozhlasem, je autorkou nebo spoluautorkou stovek pořadů, v mnoha dalších vystupovala jako komentátorka aktuálního dění. Coby mezinárodní pozorovatelka se zúčastnila několika voleb v zemích s ohroženou demokracií a byla také scenáristkou dokumentárních filmů pro Českou televizi, které pojednávaly o Gruzii, Rumunsku nebo o problematice krymských Tatarů.
Čtěte také
V říjnu 2008 byla zvolena členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, od února 2013 byla její předsedkyní. V říjnu 2013 skončil její mandát. Za rok 2009 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Psala pro Lidové noviny. Byla vdaná, měla tři syny a dvě dcery. Zemřela v květnu 2023.
Pořad Archiv Plus připomene především polistopadovou rozhlasovou publicistiku, ze které Šustrová vychází jako skvělá novinářka, pohotová komentátorka a především žena, vyzývající neustále k odpovědnému občanskému postoji.
Související
-
„Děkujeme, pane Menuhine,“ vzkázali chartisté Petruška...
Co může mít společného světový houslista Yehudi Menuhin s Chartou 77? Možná víc, než bychom čekali.
-
Zemřela bývalá disidentka Petruška Šustrová. Poslechněte si, jak promluvila o svém věznění
Ve věku 75 let zemřela bývalá mluvčí Charty 77, novinářka a překladatelka Petruška Šustrová. Komunistický režim ji perzekuoval a uvrhl za mříže. Těžký osud ji ale nezlomil.
-
Petruška Šustrová: Vratislavští trpaslíci
Byla jsem před několika dny v polské Vratislavi a na hlavním náměstí, které se jmenuje Rynek, jsem objevila nového trpaslíka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.