Na čem jsme závislí a proč? Co s námi udělala pandemie? Seriál o závislostech a jejich léčbě v Česku
„Mezi dělníky kuřáci jsou, na fakultě ne.“ Kouření začalo mezi intelektuály, dnes se pojí i s dalšími závislostmi
Lidí, kteří mají nutkavou potřebu dát si cigaretu, je v České republice víc než dva miliony. Kouření je tak u nás stále nejrozšířenější závislostí. Ročně přitom v jeho důsledku umírá kolem 16 tisíc lidí, což je pronikavě vyšší číslo než v případě užívání tvrdých drog nebo třeba alkoholu. V posledním desetiletí ale počet lidí závislých na tabáku mírně klesl.
Kouření se jako znak intelektuálů a vyšší společnosti začal proměňovat zhruba v šedesátých, u nás až v osmdesátých letech minulého století.
Čtěte také
„Jsem učitel lékařské fakulty. Když chceme s mediky demonstrovat oxid uhelnatý ve výdechu u kuřáků, většinou to nemáme na kom ukázat, protože nikdo z nich nekouří,“ popisuje přední česká odbornice na odvykání kouření a závislosti na tabáku Eva Králíková z 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která také Centrum pro závislé na tabáku.
„Kdybych ale vzala dělnickou mládež v tom samém věku, kolem 23 let, tak tam bude určitě kuřáků hodně. Liší se to podle sociální vrstvy.“
Zlozvyk až po padesáti letech boomu
Na souvislost mezi cigaretami a rakovinou plic se paradoxně přišlo až po padesáti letech boomu kouření, přesněji v roce 1950. Předtím se tento zlozvyk nezdál být pro zdraví nijak zvlášť škodlivý a nikoho nenapadlo, že tabák způsobí největší epidemii století. I když trvá dodnes, množství závislých v několika uplynulých letech v Česku klesá.
Čtěte také
„V posledních asi deseti letech se ukázal pokles zhruba o pět procent. Uvidíme, co s tím udělá covid,“ říká Králíková a pokračuje:
„Kouření hodně souvisí s psychiatrickými nemocemi. Významně se zvýšil počet depresí a úzkostí, které jsou zřejmě provázané s kouřením. Takže se obávám, že ten pokles nebude setrvalý a může dojít k navýšení.“
Více závislostí najednou
Dnes je u uživatelů málokdy závislost jenom jedna. V případě nikotinu se velmi často snoubí se závislostí na alkoholu.
Čtěte také
„Pokud se člověk léčí pro závislost na alkoholu, začne abstinovat, ale pokračuje dál v závislosti na nikotinu, tak má tendenci kouřit víc než předtím. Stejně jako třeba víc používá kofein – většinou v kávě. Trošičku si to nahrazuje, a to případně i jinými látkami, hlavně léky,“ vysvětluje primář Kliniky adiktologie Petr Popov.
Podle něj je proto důležité, aby člověk řešil kombinovaný problém souběžně. „Nechávám stranou celou oblast škodlivého působení nikotinu a několika tisíc dalších látek, které jsou v tabáku nebo v kouři a které jsou samozřejmě velmi škodlivé z hlediska podpory vzniku nemocí, a to velmi, velmi zhoubných.“
Nejen nikotin, ale i další aditiva
Závislost na tabáku je nemoc klasifikovaná jako samostatná diagnóza F17. Hlavní složkou je nikotin, ale i jiné látky, které závislost podporují. Například inhibitor monoaminooxidázy, tedy látka, která štěpí hormony štěstí. Právě proto jich mají kuřáci méně než ostatní lidé.
Čtěte také
„Dnešní cigareta je hodně sofistikovaný výrobek, rozhodně nesrovnatelný s cigaretou před sto lety. Je tam několik set aditiv, tedy přidaných látek pro různé účely,“ vysvětluje Králíková.
„Zaprvé proto, aby se to dalo vdechnout, čili potlačení dráždivosti a zápachu. Ale stejně tak důležité je rychlé a velké vstřebání nikotinu tak, aby ta závislost byla co největší,“ uzavírá šéfka Centra pro závislé na tabáku Králíková.
Rada a případně i pomoc při odvykání kouření se dá najít na stránkách Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.
Poslechněte si reportáž Martiny Rasch.
Související
-
Život během pandemie. Dokumentární série Apoleny Rychlíkové o lidech, kterým se obrátil život naruby
Šestidílná dokumentární série Život během pandemie ukazuje, jak na společnost dopadly události spojené s koronavirovou krizí. Připravili Apolena Rychlíková a Ivan Studený.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
