Na čem jsme závislí a proč? Co s námi udělala pandemie? Seriál o závislostech a jejich léčbě v Česku

Od zdravé stravy k poruše příjmu potravy. Ortorexie dlouho vypadá jako prospěšný životní styl

K poruchám příjmu potravy se vedle anorexie a bulimie řadí také ortorexie. Jde o extrémní posedlost zdravou stravou. Lidé, kteří této závislosti propadnou, postupně omezí svůj jídelníček do té míry, že už prakticky nemají co jíst.

„Nejtěžší bylo si to připustit a začít s tím něco dělat. Přiznat si, že to není legrace. Člověku je totiž v té nemoci zpočátku docela dobře,“ svěřila se mi před časem se svými pocity mladá žena, která se léčila s poruchou příjmu potravy.

Čtěte také

Kromě anorexie a bulimie je pro člověka nebezpečná také závislost na zdravé stravě, říká profesorka Hana Papežová z Centra pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„O ortorexii už existují odborné články, které na základě široké studie ukazují na závažnost této poruchy. V praxi si v poslední době více všímáme ortorexie komorbidní. Ve čtvrtině až třetině případů je totiž ortorexie spojená právě s anorexií,“ říká Papežová.

Odborníci také už dnes vědí, že člověk, který spadne do některé z poruch příjmu potravy, může mít potíže po celý život. „Začne například ortorexií, rozvine se u něj anorexie, vyléčí se z obou a pak spadne do bulimie nebo psychogenního přejídání,“ dodává lékařka.

Zákeřná porucha

Podle psychoterapeuta Jana Kulhánka, který se poruchami příjmu potravy dlouhodobě zabývá, je ortorexie zákeřná porucha, protože se dlouho tváří jako zdravý životní styl:

Čtěte také

„Docela dlouho trvá, než si někdo z okolí, nebo sám nemocný uvědomí, že to už je mimo jeho kontrolu a že už mu závislost na zdravé stravě hodně negativně zasahuje do života.“  

Lidé, kteří jsou závislí na extrémně zdravé stravě, chtějí zpočátku jen jíst zdravě. Nejprve zpravidla preferují biopotraviny, pak berou jídlo jen z určitých farem. A postupně svůj jídelníček omezují čím dál tím více.

„Člověk není schopný nakupovat v běžném obchodě, najíst se v restauraci, má hodně omezený výběr toho, co může jíst a co vnímá jako zdravé. Zdravé to pro něj ale není, protože mu chybí řada důležitých látek,“ vysvětluje Jan Kulhánek.

Člověk začne chřadnout nejen fyzicky, ale i psychicky. Dostavují se deprese, úzkosti, únava nebo poruchy spánku
Jakub Kulhánek

Ve finále může mít tento životní styl i velmi extrémní rozměry.

„Z literatury znám případy, že si lidé nechali posílat z ciziny z farmy v horách mražený špenát, protože nic jiného nepovažovali za zdravé, a skutečně jedli jen ten špenát. Při takové stravě začne člověk chřadnout nejen fyzicky, ale i psychicky. Dostavují se deprese, úzkosti, únava nebo poruchy spánku,“ vysvětluje psychoterapeut Jan Kulhánek.

Čtěte také

A podotýká, že lidé s ortorexií často k psychologovi přijdou z jiného důvodu, než je porucha příjmu potravy. Obvykle bývají osamělí nebo se jim rozpadá vztah.

Nezdravá je také bigorexie. Jde poruchu vnímání vlastního těla, kterou trpí většinou muži. Mají pocit, že mají málo svalové hmoty, a proto nadměrně posilují a více než je zdrávo se živí doplňky stravy s proteiny.

Poslechněte si reportáž Andrey Skalické.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.