Moskevský puč
V srpnu roku 1991 se skupina konzervativních komunistů pokusila vzít do svých rukou vedení Sovětského svazu. Jejich neúspěšný puč je námětem dnešního dílu cyklu Třicet let poté.
Sovětské politbyro chtělo zastavit reformy M. S. Gorbačova a pučem přerušit pokus o demokratický vývoj země. Cílem převratu bylo udržet Sovětský svaz jako velké impérium, které bylo ohroženo státním aktem, který byl nasměrován na 20. srpna 1991.
Čtěte také
Záměr se nezdařil a puč trval necelé tři dny. O pět měsíců později se Sovětský svaz rozpadl. Na Krymu trávil dovolenou Michail Sergejevič Gorbačov se svou rodinou.
Večer 18. srpna ho navštívila skupina lidí vedených šéfem prezidentova aparátu Valerijem Boldinem a vyzvali ho, aby se vzdal pravomoci. Gorbačov měl pověřit řízením země viceprezidenta Gennadije Janajeva a podepsal dekret o výjimečném stavu. Tento návrh však odmítl a zůstal další tři dny v nucené internaci. Víc objasní Libor Dvořák.
Poslechněte si celý díl v audiozáznamu.
Související
-
V dubnu 1991 se střílelo před iráckou ambasádou. Následovalo vyhoštění čtyř lidí
Po válce v Zálivu povstali iráčtí Kurdové proti režimu Saddáma Husajna. Vzpoura byla tvrdě potlačena a mnoho Kurdů prchalo ze země.
-
Jak Havlovo Československo zachraňovalo stovky volyňských děti ohrožených havárií v Černobylu
Tehdejší vláda umožnila i ozdravný pobyt stovkám volyňských dětí. Proč? Důvodem byla obava z následků výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu.
-
Důležitým krokem v přechodu centrálně plánované ekonomiky na tržní bylo uvolnění nákupu valut
Až 30. března 1991 byl zvýšen limit na nákup valut. Pro celý rok si je lidé mohli konečně nakoupit, ale jen za 5 tisíc korun.
