Moskevský puč
V srpnu roku 1991 se skupina konzervativních komunistů pokusila vzít do svých rukou vedení Sovětského svazu. Jejich neúspěšný puč je námětem dnešního dílu cyklu Třicet let poté.
Sovětské politbyro chtělo zastavit reformy M. S. Gorbačova a pučem přerušit pokus o demokratický vývoj země. Cílem převratu bylo udržet Sovětský svaz jako velké impérium, které bylo ohroženo státním aktem, který byl nasměrován na 20. srpna 1991.
Čtěte také
Záměr se nezdařil a puč trval necelé tři dny. O pět měsíců později se Sovětský svaz rozpadl. Na Krymu trávil dovolenou Michail Sergejevič Gorbačov se svou rodinou.
Večer 18. srpna ho navštívila skupina lidí vedených šéfem prezidentova aparátu Valerijem Boldinem a vyzvali ho, aby se vzdal pravomoci. Gorbačov měl pověřit řízením země viceprezidenta Gennadije Janajeva a podepsal dekret o výjimečném stavu. Tento návrh však odmítl a zůstal další tři dny v nucené internaci. Víc objasní Libor Dvořák.
Poslechněte si celý díl v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
