Miloš Šenkýř: Návod pro obce – prodejte názvy

6. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Brána Fosfy

Kolik může stát právo pojmenovat po sobě zastávku, kam přijedou dva autobusy za den? A kolik nádraží, přes které jede vlak co deset minut? Břeclav nechtěně upozornila na možnost, která umožňuje radnicím obchodovat s místními názvy.

Začněme takovým malým příběhem. Velký břeclavský podnik koupil chátrající budovu tamního vedlejšího nádraží. Pro železničáře je už nepotřebná, dopravu řídí dálkově. A podnik ji slíbil jako stavbu zachovat a opravit. Výměnou za to, že stanice ponese jméno firmy. A tak tamní zastupitelé kývli na název Břeclav-Fosfa.

Čtěte také

Pokud to potvrdí drážní úřad, bude tento název i v jízdních řádech. Znít bude z hlásičů ve vlacích – a objeví se v mapách místo dosavadního označení Boří les.

Zní to jako pikantnost z jihu Moravy. Ale je to námět pro mnohé obce, jak také legálně obchodovat. Podniky dostanou reklamu a obce něco výměnou. Je to, co je legální, také správné a smysluplné?

Zákon o obcích dává místním politikům možnost rozhodovat o místních označeních – a výjimka je v něm jediná. Nesmí být po žijících lidech. A právě s právem obcí rozhodovat o místních názvech se břeclavské téma pojí.

Hokynářství Anastázie Kudrnové a Vocáskův koloniál

Je takové obchodování správný krok? Řada zastávek autobusů nese tradiční názvy podniků, z nichž některé už mezitím zanikly. Jen si připomeňme, kolik obchodních řetězců tu fungovalo a už nejsou.

Čtěte také

Další zastávky mají názvy po hospodách nebo po majitelích firem. A některé stanice veřejné dopravy se dokonce jmenují po nákupních centrech, v jejichž areálu leží. A tak v Brně je zastávka autobusů IKEA či Decathlon. Neratovická Spolana má zastávek hned několik a plzeňská Škodovka je dokonce pojmenovává podle svých bran. A mladoboleslavská Škoda zase podle vrátnic.

Přesto zůstává otázka, zda vytvářet nové a nové podobné případy. Firmu koupí nový majitel, přejmenuje – a co dál? Skutečně je dobré zákonem na jedné straně zakázat živé osoby v názvech a na té druhé umožňovat živé firmy?

Může se stát, že v Praze dostaneme nádraží pojmenované – dejme tomu – po Agrofertu? A v Krušovicích zastávku Heineken? Proč ne, když už jich tolik jiných „podnikové“ názvy nese. A místní to akceptují.

Čtěte také

A je tu ta protiváha, kterou znají z Břeclavi. Něco za přejmenování dostanou. Tam konkrétně zachovají stylovou budovu nádraží, byť městu nepatří.

Ptejme se na návod. Kolik by tedy mělo stát právo pojmenovat zastávku, kam přijedou dva autobusy za den? A kolik nádraží s hustým provozem? Reklama dlouhodobá, všem na očích. Škodolibí kritici přejmenování pražského letiště zahrnutím jména Václava Havla do názvu mohou připomenout, že to aspoň něco vynese.

03494680.jpeg

Druhá věc je, co dělat, když by se to „rozjelo ve velkém“. Jestli se v takových názvech ještě vyznáme, až budeme kupovat jízdenky a hledat v jízdních řádech, když na stejném místě jednou bude hokynářství Anastázie Kudrnové a po dvou letech Vocáskův koloniál. A to jsme u zastávek a nádraží, kde se teoreticky ještě úřady schvalující názvy mohou vzepřít. Co takhle, když by podobné obchody začaly na radnicích ve velkém s názvy ulic?

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno

Spustit audio