Jiří Pehe: Severoatlantická aliance Trumpa přežije. Ale změní se
Americký prezident Donald Trump využil toho, že se evropští členové Severoatlantické aliance odmítli zapojit do americko-izraelského útoku na Írán, nebo alespoň do pokusů zprůchodnit Hormuzský průliv, k novým slovním výpadům proti NATO. Prohlásil, že vždy věděl, že NATO je jen papírový tygr. Stejně jako to prý ví ruský diktátor Vladimir Putin.
Čtěte také
Spojené státy utratily dle Trumpa stovky miliard dolarů za vojenskou ochranu svých evropských spojenců, přičemž je prý jasné, že kdyby pomoc potřebovaly ony, členské státy z Evropy jim na pomoc nepřijdou. Trump prý vážně uvažuje o stažení USA z NATO.
Lze zpochybnit už samotné výchozí premisy Trumpových výroků. Aliance nikdy nebyla jen papírový tygr. Pokud by jím byla, proč by Putin tvrdil, že rozšiřování NATO na východ je pro Rusko existenční hrozbou?
USA vždy hrály v NATO vůdčí roli, ale spojenci se opakovaně zapojili do různých vojenských operací vedených USA. Některé země přitom ztratily v těchto zahraničních misích desítky vojáků.
Nechuť k NATO
Je pravda, že USA nesly hlavní břímě vojenských nákladů a na ochranu svých evropských spojenců udržovaly v Evropě vojenské základny.
Čtěte také
Jenže toto asymetrické uspořádání vycházelo do značné míry z toho, že USA po 2. světové válce nechtěly připustit zejména znovuvyzbrojení Německa. Vojenská hegemonie jim vyhovovala i proto, že zajišťovala Spojeným státům postavení supervelmoci.
Řada evropských spojenců se proti Trumpovým nepravdivým výrokům ohradila. Jenže se stále více ukazuje, že jeho útoky na NATO pramení z jeho hlubší nechuti k Alianci.
Trumpův poradce pro národní bezpečnost během jeho prvního mandátu John Bolton napsal ve svých memoárech, že Trump vážně zvažoval vystoupení USA z NATO, pokud bude znovu zvolen. Kvůli volební porážce v roce 2020 musel svoje plány odložit, ale hned po svém opětovném nástupu do funkce v minulém roce si začal klást ve vztahu k NATO nové požadavky.
Dvoukolejná Aliance?
Ostatní členské země se jeho tlaku podřídily a souhlasily s navýšením výdajů na obranu na pět procent do roku 2035. To ale Trumpa neodradilo od dalších kroků ohrožujících existenci Aliance. Vloni začal hrozit anexí Grónska, které patří Dánsku, jiné členské zemi NATO. Pokud by k tomu došlo, NATO by se zřejmě rozpadlo.
Čtěte také
Nedávno začal Trump mluvit o tom, že by země, které nepřispívají dostatečně na obranu, neměly mít právo na ochranu ze strany ostatních. De facto nastínil vizi dvoukolejné Aliance, přičemž rozhodování o tom, kdo si ochranu zaslouží, by zřejmě mělo připadnout jemu.
Po americko-izraelském útoku na Írán postupně zašel ještě dál. Otevřeně mluví (údajně kvůli nedostatku podpory ze strany evropských spojenců) o vystoupení USA z NATO. Některé spojenecké země možná nemusely zajít v odmítání pomoci tak daleko, že odmítly žádosti Washingtonu o zpřístupnění svých letišť pro mezipřistání amerických letadel.
Mají ale pravdu, když upozorňují, že americko-izraelskému útoku na Írán nepředcházely žádné konzultace s evropskými spojenci. A že USA nežádaly o aktivaci článku 5 o vzájemné vojenské pomoci, protože na Írán zaútočily ony, nikoliv Írán na ně.
Posílit paralelní mechanismy
Trump nicméně svoje hrozby, že USA stáhne z NATO, stupňuje. K formálnímu vystoupení by sice potřeboval souhlas dvoutřetinové většiny v Senátu. Jenže americký prezident má tak silné pravomoci, že může NATO fakticky paralyzovat.
Evropa se tedy musí připravit na možný konec NATO v jeho současné podobě. Paradoxně lepší variantou by bylo vystoupení USA z NATO, protože by bylo možné NATO zachovat jako jakousi obranou alianci Evropanů.
Vzhledem k nepředvídatelnosti Trumpa, který nyní znovu hrozí anexí Grónska, ale Evropa spíše potřebuje posilovat paralelní mechanismy kolektivní obrany. Zárodky už se rodí v podobě aliance ochotných i rozhodnutí EU podstatě posílit obranný průmysl, ale celý proces je nutné akcelerovat.
Navíc, má-li být jakákoliv obraná aliance Evropanů účinná, musela by bez odkladů přijmout obdobu článku pět, na němž stojí NATO. A pak rychle pracovat na posílení svých vojenských schopností v příštích letech, než se Rusko, momentálně vyčerpané válkou na Ukrajině, postaví na nohy.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
