Michal Komárek: Učitelské volno neřeší to podstatné

24. červenec 2019

Mají mít učitelé nárok na to, aby si jednou za deset let vzali až roční studijní volno?

Aby dostali příležitost naučit se něco nového a zároveň získali odstup od toho, jak učí? Byli by po tom roce nejenom odpočatými, ale i lepšími učiteli? Návrh poslankyně Věry Kovářové oživil diskuse, které se vedly už před dvěma lety v souvislosti s kariérním řádem.

Michal Komárek: Podle čeho se bude učit? Ve školských reformách těžko hledat logiku

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ilustrační foto.

Co a proč se v příštích letech budou žáci učit na českých školách? To se zřejmě jen tak nedozvíme. Ministr školství Robert Plaga zastavil práce na přípravě nových vzdělávacích programů, které měly školy proměnit.

Učitelé si stěžují, že jsou přetížení, jsou zavaleni administrativou, požadavky na jejich práci se neustále zvyšují – v poslední době například v souvislosti s inkluzí. Zřizovatelé jim ale nenabízejí dostatečnou podporu – chybějí kvalifikovaní asistenti, školní psychologové, speciální pedagogové, třídy jsou mnohde přeplněné.

Když se k tomu připočítá nízká prestiž a stále ještě nízké platy, nepřekvapí výsledky nedávného průzkumu, který ukázal, že učitele ve velkém ohrožuje syndrom vyhoření.

Takže ano: Vypadá to logicky. Změna prostředí a šance získat nadhled by mohly být tím, co pomůže. Při bližším pohledu se ale objevují komplikace.

Unavený, otrávený, vyhořelý učitel

Petr Šabata: Vláda učitelům přidá, ale zase málo. Sliby neplní

Martin Ležák, učitel ZŠ Ždírec nad Doubravou

Může s českým školstvím pohnout projekt EDUzměna, který jeho autoři právě představili, mají na něj stovky milionů korun a dobré odborné zázemí?

Nejnápadnější problém spočívá v tom, že na českých školách je akutní nedostatek učitelů, který se velmi pravděpodobně bude v příštích letech ještě prohlubovat. Ministerstvo odhaduje, že nyní na českých školách chybí 6 tisíc učitelů a do pěti let by to mohlo být až 11 tisíc.

Z důvodů zmíněných výše nemají mladí lidé o učitelství příliš velký zájem a noví absolventi pedagogických fakult nenahradí ani kolegy odcházející do důchodu.

Studijní volno by sice mohlo přitažlivost učení zvýšit, ale je to začarovaný kruh: Aby mohly školy své učitele na rok uvolňovat, musely by jich mít dostatek.

A pak je tu další problém, který sice není podložený tvrdými daty, ale počítat se s ním musí: Není totiž jasné, co a kde by se učitelé měli během studijního volna učit.

Oficiální ministerskou nabídku školení učitelé soustavně kritizují jako formální a zbytečnou. Na ústav, který ji zabezpečuje, navíc od příštího roku dopadnou úsporná opatření a bude sloučen s jiným ministerským pracovištěm.

Michal Komárek: Výchova učitelů v Čechách

Škola, učitel, učitelka, učitelé, žáci, ilustrační snímek

Kdo je dobrý učitel? A jak se pozná? Co musí umět? Jakou školu má studovat? Důležitá diskuse se točí kolem novely zákona, kterou schválila vláda.

Kurzy, které nabízejí neziskové organizace, jsou mezi významnou částí učitelů považovány dokonce přímo za pokus zlikvidovat školství.

Představa, že učitel, který je unavený, otrávený, možná i vyhořelý, ministerstvu nedůvěřuje a neziskovky nesnáší, se otevřeně radostně a efektivně vrhne do studia, tak není příliš realistická. A i kdyby to náhodou některý učitel udělat chtěl, ředitel mu to nedovolí, protože za něj nesežene náhradu.

Takže je to s učitelským studijním volnem podobné, jako s jinými školskými reformami: Není to v principu špatný nápad. Jen neřeší to podstatné. Namísto toho, aby reforma měnila školy, nabízí učitelům, aby si od nich na rok odpočinuli.

Možná, až se vrátí, bude to lepší… Kdo ví.

Autor je šéfredaktor internetového časopisu Česká škola

autor: Michal Komárek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.