Michal Komárek: Podle čeho se bude učit? Ve školských reformách těžko hledat logiku

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ilustrační foto.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ilustrační foto.

Co a proč se v příštích letech budou žáci učit na českých školách? To se zřejmě jen tak nedozvíme. Ministr školství Robert Plaga zastavil práce na přípravě nových vzdělávacích programů, které měly školy proměnit.

„Je to dobrý krok, ale v prapodivném mlžném oparu,“ zhodnotil situaci jeden z předních školských expertů.

Stručná časová osa to potvrdí bez nutnosti složitých komentářů:

Přesně před dvěma lety – v té době byl ministrem školství Stanislav Štech – zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání text Proč a jak bude probíhat revize rámcových vzdělávacích programů.

Rok studijního volna pro učitele? Je to investice do budoucnosti, peníze se musí najít, říká poslankyně Kovářová (STAN)

Učitel a žáci ve třídě (ilustrační foto)

Učitelé by mohli mít jednou za deset let právo na rok tvůrčího volna. K návrhu hnutí STAN zaujala vláda neutrální stanovisko, ministerstvo financí je ale proti – tzv. sabatikl by byl až příliš finančně náročný.

Politici si snad ani nepřejí vzdělaný národ. Kriticky myslící člověk by jim na demagogii neskočil, myslí si školský reformátor Hausenblas

Ondřej Hausenblas

Jak poznáte dobrou školu, kantora nebo jak by se měly děti naučit myslet, mluvit nebo číst? Co je to kritické myšlení a jak se rozvíjí?

A mezi učiteli a odborníky tak odstartoval diskusi na téma, zda revizi potřebujeme, co by mělo z učiva vypadnout, co by mělo naopak přibýt a především, jestli úřad zvládne připravit změnu lépe než před patnácti lety, kdy vzdělávací programy nahradily klasické osnovy. A kdy měla řada učitelů oprávněný pocit, že nedostali ani dost informací, ani dostatečnou podporu.

Už zhruba po půl roce odmítá ministerstvo v tiskové zprávě kritiku, že průběh revizí tají. Možná netají, ale učitelé i odborníci si svorně stěžují, že nevědí v podstatě nic. Tedy kromě toho, že na úřadě snad vznikají jakési odborné skupiny a něco dělají.

V prosinci 2018 ministr školství na sílící kritiku reaguje tvrzením, že revize se už brzy promění v celospolečenskou diskusi.

V lednu 2019 začíná pracovat skupina expertů na vizi dlouhodobého rozvoje školství.

O dva měsíce později ministerstvo utajeně přerušuje práce na revizi vzdělávacích programů s tím, že je třeba ji sladit se vznikajícím dlouhodobým výhledem. A těsně před prázdninami ministerstvo oznamuje, že kvůli vládním úsporným opatřením zruší ústav, který revizi vzdělávacích programů připravoval. Respektive ho sloučí s jiným ústavem.

Kde hledat logiku

Ano, pracovat odděleně na revizi vzdělávacích programů a dlouhodobém výhledu pro školství je nesmysl. Ano, sloučení těch dvou ústavů má logiku, jejich činnost se v lecčems překrývá a jejich práce rozhodně nebyla bez chyb.

Jenže to je čistě teoretická, akademická rovina. V praxi totiž hrozí velký problém.

Michal Komárek byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu

Je velmi těžké si představit, že učitelé budou ministerstvu důvěřovat, že tentokrát už revize vzdělávacích programů připraví dobře a otevřeně. Dva roky si hrálo na schovávanou a jak se na konec ukázalo, ani samo pořádně nevědělo, co a proč schovává.

Je velmi těžké si představit, že schopní odborníci – a takoví tam také jsou – kteří na revizi pracovali, budou čekat na to, jak dopadne slučování ústavů a co všechno znamenají úsporná opatření.

A tak jsme zpátky u důvěrně známé podoby školských reforem. Pravděpodobně tam nějaká logika je. Ale málokdo ji chce a umí hledat. A skoro nikdo tomu nevěří.

Autor je šéfredaktor internetového časopisu Česká škola

Spustit audio
autor: Michal Komárek

Související