Mezi společenskými agenty StB najdete známá jména i z 80. a 90. let, vysvětluje badatel
Odpudivou praktikou Státní bezpečnosti byli takzvaní společenští agenti. „Ti měli nějak zaujmout osobu, na kterou byli zaúkolováni, pak ji svést, nafotit nebo natočit nejlíp v intimní situaci,“ popisuje badatel Radek Schovánek. Následovalo vydírání – buď to zůstane tajemstvím, anebo se to dozví klíčoví lidé z jeho okolí, jako manžel/manželka, zaměstnavatel. Občas to estébákům nevyšlo – to když se dotyčný vydírat nenechal.
Existence společenských agentů je zachycena ve všech dekádách historie komunistické Státní bezpečnosti. Dnes tak můžeme v archivech najít překvapivá jména – například úspěšného a obdivovaného herce, vysokoškolského pedagoga Vítězslava Vejražky.
A začalo to tak jednoduše: měl tetu na italské ambasádě, která mohla být dobrým zdrojem informací. Vejražka pak jako agent Novák spolupracoval s StB několik dalších let. Dokonce ze svého bytu nechal udělat konspirační, takže žil „dvojím životem“.
Čtěte také
„Mohlo to souviset s tím, že byl komunistou a pojal to jako příkaz. Vždy to ale také bylo o morálce,“ myslí si badatel Schovánek. „Jeho příběh jsem objevil v roce 1994, kdy jsem pracoval na ÚDV jako dokumentarista,“ dodává.
StB měla i další ďábelské plány: například účelové sňatky. Agent Háje, civilním jménem Josef Ulver, tento příkaz dostal a oženil se se statečnou ženou Milenou Šeborovou.
Už měla za sebou věznění v koncentračním táboře i v komunistickém kriminále a hlavně měla bratra Miloše, který byl v exilu a pracoval pro zahraniční západní zpravodajské služby. „Plán byl poměrně jednoduchý a mnohokrát opakovaný: napojit se přes Milenu na bratra a získat informace pro komunistickou StB,“ vysvětluje Schovánek.
Také Jiří Mucha
Další „společenský agent“ pracující pro komunistické estébáky měl krycí jméno Anty – byl to Jiří Mucha, překladatel, spisovatel, vzdělaný a charismatický muž. „Válku prožil v Anglii a jako většina vojáků, kteří byli na Západě, se dostal do pracovního tábora.“
Estébákům se hodil, protože měl rozsáhlé styky z vyšších politických a kulturních kruhů a dětství trávil ve světe, a to se svým otcem Alfonsem Muchou – známým výtvarným umělcem. A také byl podle Schovánka „velký elitář, který si zakládal na své inteligenci, rozhledu a pohrdal lidmi. Jeho první zaznamenaný agenturní záznam je nasazení na Pavla Tigrida, kterého poznal v Paříži. Pak na něj Mucha podal velmi podrobnou zprávu“.
Výčet jeho aktivit zahrnuje ale i manželky a přítelkyně západních diplomatů a svou roli sehrál jeho pověstný dům na pražských Hradčanech. „Pořádal tam velmi divoké večírky a mnoho z těch lidí se pak dostalo do hledáčku Státní bezpečnosti.“
Čtěte také
„O Muchově příběhu jsme se dozvěděli z archivních dokumentů v polovině 90. let minulého století – to už ale nežil,“ dodává badatel.
Nejtypičtějším příkladem společenských agentů byla studentka Renáta a její příběh se odehrával v 80. letech. Byla to dívka pohledná, se znalostí cizích jazyků a zájmem o kulturu a literaturu. Právě ona se hodila pro morální kompromitaci diplomů zastupitelských úřadů.
Schovánek vysvětluje princip takové práce pro StB: „Studentka chodila nabízet své sexuální služby do hotelů, kde se ubytovávali západní cizinci. Recepční tam byl vždy buď spolupracovník StB, nebo přímo zaměstnanec, který jí předával kontakty.“
Čtěte také
„Se studentkou Renátou nejdřív dohodli spolupráci, pak dostala za úkol svést nějakého diplomata.“ Dál to už bylo jednoduché: existovaly fotografie nebo i natočené záznamy a diplomata začali vydírat – jedinou alternativou byla spolupráce. „Tak nejčastěji vypadala práce společenských agentů,“ dodává Schovánek.
Na otázku, jestli byl společenský agent doslova odpudivou praktikou estébáků, host pořadu Jak to bylo doopravdy badatel Radek Schovánek odpovídá: „Byla, pokud byla používána proti lidem jiného politického smýšlení. Nebyla odpudivá v rámci zpravodajských služeb, protože ji stejně tak i dnes používají všechny zpravodajské služby na světě.“
Celý pořad Jak to bylo doopravdy najdete v audiozáznamu.
Související
-
Špatný je herec, který nevydrží dvě hodiny ostudy. U záporáků je co hrát, pochvaluje si herec Dvořák
Jiří Dvořák jde z role do role. Ve Volze si zahrál zápornou roli vyšetřovatele StB. Jak se mu takové role hrají a na čem teď pracuje? Poslechněte si celý rozhovor.
-
V roce 1967 začala lidické děti hledat i StB, zřejmě kvůli propagandě. Nenašli nikoho, říká historik
Většina lidických dětí zahynula v plynových komorách, některé se „ztratily“, několik z nich se vrátilo domů. Proč je znovu začala hledat i StB?
-
ČST vysílala socialistický fungující svět. Ve skutečnosti nefungovalo nic, popisuje historik
Když začala v roce 1953 vysílat Československá televize (ČST), byla to velká událost. Malé černobílé obrazovky velikosti pohlednice se staly magnetem pro diváky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka