Mezi africkými kmeny jsem zažil postupy, které nedávaly smysl, popisuje farmaceut Havlíček

9. červen 2021

Farmaceut Stanislav Havlíček se pravidelně vrací na mise s Lékaři bez hranic do oblastí, kde chybí zdravotní péče. Spolupracuje tam s místními lékaři a farmaceuty. „V Jižním Súdánu moji kolegové měli v lepším případě ukončenou střední školu. Učili jsme je procesy a servisy, ale nechtěli jsme po nich farmakologii. Jen jsme potřebovali, aby dokázali udržet lékárenský sklad v patřičných normách – správná teplota, vlhkost. Aby nejdřív brali léky s kratší expirací,“ popisuje.

„Když jsem byl v Bangladéši, tak měli tamní lékárníci úplně stejné vzdělání jako já. Vzhledem k tomu, že to byli mladí kluci, čerství ze školy, tak mě mnohdy aktuální znalostí převýšili, tak to prostě je,“ srovnává svoje zkušenosti z misí Havlíček.

Čtěte také

„Na Blízkém východě je vzdělanost obrovská. To nejsou rozvojové země, ale spíš nešťastné, protože tam probíhá válečný, dlouholetý konflikt. Tam se místní pracovníci velmi rychle vypracují do pozice, že převezmou celou řadu našich povinností.“

„Na každé misi jsem se něco nového naučil,“ přiznává někdejší prezident České lékárnické komory a dosavadní člen jejího představenstva Havlíček.

Některé tradiční věci měly základ v lidovém léčitelství, ale postupně zmizel ten důvod a zůstává jen pochybná kosmetická úprava.
Stanislav Havlíček

Přesto se nad některými postupy, se kterými se setkal třeba v Africe, podivuje. „Celá řada jejich terapeutických postupů je ovlivněna letitou historií a není úplně standardní, řešili jsme věci, které nedávaly úplně smysl. Myslím, že je to vliv předchozí edukace, jenže to podstatné sdělení se někde ztratilo,“ míní a přidává příklady: 

„Třeba používají k omývání novorozenců a rodiček velmi horkou vodu, téměř vařící. Já jsem si to odůvodnil tak, že jim někdo řekl, že je vodu třeba převařit, ale jim už nezůstalo v paměti, že je dobré ji taky nechat vychladnout.“

Čtěte také

„Do iniciačních rituálů kmene Dinků patří to, že si vytrhávají až šest spodních zubů. Moje teorie je, že někdy v minulosti jejich šaman řešil problém se zuby moudrosti. Ale zaznamenal jsem i teorii, že to možná bylo kvůli častému tetanu. Sevření čelistí je totiž tak obrovské, že člověk, pokud nezemře přímo na tu nemoc, tak zemře na vyhladovění. A díra mezi zuby fungovala jako trychtýř, kterým se pacient mohl krmit,“ vypráví Havlíček.

„Některé tradiční věci měly základ v lidovém léčitelství, ale postupně zmizel ten důvod a zůstává jen pochybná kosmetická úprava,“ shrnuje farmaceut.

O životě na misích a návratech z nich, o vzdálených kulturách a práci farmaceuta mimo pohodlí Evropy. Poslechněte si celé Leonardo Plus, Stanislava Havlíčka se ptá Andrea Skalická.

Spustit audio

Související