Motivace k dobrovolnictví jsou různé, krize v osobním životě ale není ta nejlepší, říká šéf české pobočky Lékařů bez hranic

Pavel Gruber
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Gruber

V roce 1971 založila skupina francouzských lékařů a novinářů nezávislou mezinárodní humanitární organizaci Lékaři bez hranic, která poskytuje zdravotnickou pomoc tam, kde je jí třeba. Hostem Leonarda Plus je ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

„Zájem pořád je a lidé se hlásí, což je dobrý signál o tom, že nám lékařská veřejnost věří, že u nás mohou dělat profesionální medicínu,“ říká.

Zjišťuje se reakce na stres i motivace

Výběrové řízení prý ale není jednoduché. „Člověk, který projeví zájem, musí přijít na informační večer a pak v závislosti na své profesi udělat různé testy. Ty se liší podle toho, jestli se člověk hlásí jako logistik, lékař, chirurg a podobně.“

„Když splní všechna kvalifikační kritéria, tak odjíždí na celodenní assessment centrum, kde je skupina zájemců posuzována. Ale nejde o to, vybrat ze skupiny jednoho, naopak jsme rádi, když se celá skupina ukáže jako nejlepší a můžeme přijmout všechny.“

U zájemců se zjišťuje motivace k dobrovolnictví i reakce ve stresu. „Důležitá je také schopnost vést tým, protože člověk minimálně polovinu svého času vede tým místních lidí, tedy ne že pracuje třeba jako sestra, ale hodně vzdělává místní sestry.“

Motivace pro dobrovolnictví u nás mohou být různé. Co ale není dobrá motivace, je krize v osobním životě. To neznamená, že takovému člověku řekneme „ne“, ale spíš mu poradíme, aby se vrátil třeba za rok, protože teď není ta úplně nejvhodnější chvíle.
Pavel Gruber

„Psychologická podpora účastníků misí je dostupná na místě nebo distančně a na několika úrovních i po návratu z mise. Jsou tu různé formy podpory pro to, aby se lidé se silnými a traumatizujícími zážitky, kterými prošli, vyrovnali.“

Sice je možné z mise odejít, ale přináší to komplikace. „Proto je výběrové řízení poměrně přísné, abychom se tomu vyhnuli. Poslat někoho někam je logisticky drahé, ale je to problém i z hlediska týmu, který na člověka spoléhá, ale on najednou vypadne a vy musíte hledat náhradu.“

„Jsou to situace, které se dějí, nikdo není neomylný. Průměrně je počet těch, kteří se z mise vracejí předčasně, okolo 2 %,“ dodává Gruber.

Když umíte kromě angličtiny ještě francouzsky či arabsky, vyjedete rychleji

„Přijatí kandidáti si místo, kam na misi pojedou, nevybírají. Není to tak, že můžete říct, že jste procestoval a znáte konkrétní zemi a chcete tam jet.“

Odmítnou misi ale možné je. „Když se k nám dostanete, tak dostanete nabídku země, zda chcete jet, nebo ne. Není vůbec problém odmítnout misi třeba v ebolové zemi s tím, že máte doma děti a podobně.“

I přes finanční odměnu stále mluvíme o našich lékařích jako o dobrovolnících, protože na misi jdou dobrovolně. Odměna na prvních misích je přibližně ve výši tisíce eur. Vnímáme to tak, že pokud člověk odjede na misi, tak to neznamená, že mu skončí nájem, hypotéka a trvalé příkazy. Rozhodně u Lékařů bez hranic nezbohatnete, ale aspoň se snažíme, abyste na misi nedopláceli.
Pavel Gruber

„Asi 25 % našich týmů tvoří lékařský personál, 25 % ostatní zdravotnický a 50 % je nelékařský personál. V tuto chvíli jsou klíčové profese, které hledáme, skutečně lékařské: anesteziolog, gynekolog, chirurg a další.“

Mezi nelékařskými profesemi jsou nejtypičtější logistik, administrátor financí a další. „Také je větší šance na misi odjet v rozumném čase, pokud kromě angličtiny dobrovolníci umějí ještě francouzsky nebo arabsky, tedy ještě jeden jazyk.“

Doba, kterou dobrovolník stráví čekáním na misi, je různá. „Někteří projdou výběrovým řízením a dostanou nabídku mise v řádu týdne dvou. Ale u specifických profesí, jako u stavařů nebo architektů, se může stát, že se čekání protáhne na několik měsíců.“

Síla Lékařů bez hranic je v urgentním, rychlém zásahu..., protože pokud jde o záchranu lidských životů, tak je rychlost důležitá. Je důležité, že je dobrovolnických organizací velké množství a každá je dobrá v něčem jiném.
Pavel Gruber

„Výjezdů českých dobrovolníků bývá kolem 45 ročně, ale za dobu existence české pobočky se shromáždilo přibližně 200 lidí, kteří jsou připraveni s námi vyjet na misi,“ shrnuje český příspěvek Lékařům bez hranic Pavel Gruber.

Jak se změnila práce Lékařů bez hranic během desetiletí existence? Kde dobrovolníci dnes působí a kde jsou nejvíce potřeba? Poslechněte si celé Leonardo Plus!

Spustit audio

Odebírat podcast

autoři: Andrea Skalická, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související