Jaké budou knihovny budoucnosti? S AI asistenty i prostorem zcela offline, myslí si knihovníci

„Knihovny se snaží být komunitními centry, to znamená místem, kde se lidé mohou setkávat, trávit volný čas, mít prostor se rozvíjet a vzdělávat,“ vyjmenovává Kolínová z Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Projekty nominované v soutěži Bibliotheca inspirans, za kterou stojí Nadace OSF a Česká spořitelna, podle ní ukazují, že se časem promění nejen knihovny, ale i samotná profese knihovníka. Ti se podle porotkyně soutěže stanou spíš průvodci světem informací, kteří pomáhají se v nich zorientovat.

Tereza Lišková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Česko má jednu z nejhustších sítí knihoven na světě – nacházejí se nejen ve městech, ale často také na vesnicích. Díky vzájemné spolupráci jsou navíc do určité míry propojené a otevřené všem, poukazuje na velký potenciál knihovní sítě do budoucna Tereza Lišková z Nadace OSF.

„Pokud všichni uvěříme, že do knihoven můžeme vstoupit, tak tam máme dveře otevřené. Knihovny jsou schopny poskytovat vzdělání od batolecího věku po seniory a seniorky – žádnou takovou jinou instituci v Česku nemáme,“ vyzdvihuje.

Úkolem a budoucností knihoven je být průvodci v dnešní době.
Jana Sikorová, ředitelka Městské knihovny Znojmo

Mezi pěticí projektů oceněných v soutěži Bibliotheca inspirans je také vize Městské knihovny Znojmo. Budoucnost podle ní do knihoven přinese například personalizaci služeb nebo AI asistenta, jak se ukazuje v zahraničí.

„Dříve jsme psali do vyhledávačů, dnes to dokážeme nadiktovat i si poslechnout. Doba půjde pořád dopředu,“ konstatuje ředitelka oceněné Městské knihovny Znojmo Jana Sikorová.

Čtěte také

Alfou a omegou literatury je příběh. Pokud nezaujme, ztrácí kniha čtenáře, zamýšlí se spoluzakladatelka festivalu Svět knihy Dana Kalinová

„Myslím si, že úkolem a budoucností knihoven je být průvodci v dnešní době. Abychom našim uživatelům pomohli se zorientovat nejen v prostředí knihoven, ale v běžných životních záležitostech.“

Ze čtenáře uživatelem

Jako o uživatelích, nikoli čtenářích mluví o návštěvnících knihoven také Roman Hájek. Jím vedená Středočeská vědecká knihovna v Kladně dnes svým uživatelům nabízí například i vlastní podcast, kde přibližuje regionální osobnosti nebo témata související s doprovodným programem.

„Nevidím knihovny v rovině robotického sci-fi, ale myslím si, že jejich klíčová hodnota bude čím dál víc spočívat v tom, že to bude jeden z posledních prostorů, kde bude pro lidi přirozené se setkávat,“ zamýšlí se Hájek. „Dokážu si představit, že v roce 2050 bude v každé větší knihovně místnost bez internetu a wifi připojení.“

Roman Hájek, ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Současná knihovna má podle něj především poskytovat vzdělání, shromažďovat kulturní dědictví a umožňovat přístup k aktuálním informacím. „Je to vzdělávací instituce, která učí populaci, jak s informacemi zacházet, jak se orientovat v současném světě – což je role, která bude, zdá se, čím dál významnější,“ naznačuje.

A zmiňuje i druhou stránku rozšiřování funkcí knihovny: „Začíná se objevovat poměrně zásadní otázka, kde vlastně končí hranice knihovny,“ poukazuje Hájek na fakt, že knihovny dnes přejímají funkce jiných institucí. „Za mne je gros toho, co mají knihovny vlastně dělat, stále především v nějakém zdroji informací.“

Ocenění Bibliotheca inspirans 2025 si odneslo pět knihoven. Vedle zmíněné ze Znojma to byly Krajská knihovna v Pardubicích, Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Místní knihovna Kostice a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Nahradí knihovny mizející hospody, pošty a další tradiční místa plánovaných i mimovolných setkávání lidí různých generací? Jak moc budou závislé na produkci papírových knih? A čím se jim podaří nalákat a udržet stálé uživatele? Za jak dlouho v nich budeme potkávat AI asistenty?

Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.