Mise je jiný druh nebezpečí, teď jsou ohroženi blízcí našich vojáků, říká plukovník Martin Janatka

10. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy plukovník Martin Janatka, host pořadu Hovory

Bez armády bychom se v době pandemie obešli jen těžko, zaznívá i od politiků. Zástupce náčelníka štábu pro řízení operací plukovník Martin Janatka o pomoci armády mluví jako o operaci na pomoc při pandemii covid-19. Jenže na rozdíl od krize na zahraniční misi se teď umírání týká i blízkých vojáků: „To je ten největší rozdíl. A řekněme si na rovinu, že jestliže jsou krizovou situací ohroženi vaši blízcí, tak je to podstatně jiné než jiné nebezpečí za hranicemi,“ říká Janatka. 

Armádní vrtulníky převážejí nemocné s covidem, vojenští lékaři nastoupili do nemocnice v ohroženém Chebu a třeba technička letounů L-159 na základně v Čáslavi praporčice Michaela Fričková se v místní nemocnici stará o maminky na porodním oddělení.

Čtěte také

Martin Janatka byl na misi v Afghánistánu a Bosně. „Byť jste na štábu nebo kdekoli, tak jste v prostoru, kde válka proběhla. Vidíte ty důsledky a uvědomujete si věci trošku jinak, než když sedíte před televizní obrazovkou,“ vysvětluje v pořadu Hovory.

„Člověk si totiž musí vážit každého okamžiku, ale i toho, v jakém prostředí se Česko nachází, tedy v jakém prostoru jsme. To znamená, že podmínky pro život v České republice jsou vůči těm, co jsme potkali na zahraničních misích, nesrovnatelné.“

Nechce tím ale prý naznačovat, že by snad byla pandemie v Česku horší. „To bych neříkal, protože to už hraničí s tím, že můžeme říct, že je člověk otupělý. A to by rozhodně být neměl. Proto říkám, že mám respekt k této naší situaci, což naznačuje, že pořád vidíme hodnotu lidského života a hodnota vnímání nebezpečí ze stávající situace se tím nesnižuje.“

plukovník Martin Janatka, host pořadu Hovory

Vojáci se na zahraničích misích se smrtí setkávají, taky jsou na to cvičeni. To, co ale vidí dnes, je podle plukovníka Janatky jiné. „Součástí výcviku ale samozřejmě přímý kontakt se smrtí není, nicméně každý, kdo nastupuje do služby vojáka z povolání Armády České republiky, ví, k jakému účelu může být v nejzazším účelu nasazen. Ale se smrtí se počítat nedá, musíme k ní mít patřičný respekt.“

Všichni, kteří pracují ve zdravotnických zařízeních, jsou v denním kontaktu s nemocnými a tak i se smrtí. „To je realita, se kterou vojáci v jakési podobě počítali, ale nepočítali s tím, že s ní budou tak masivně konfrontováni. Ale myslím, že to zvládli a zvládají se ctí.“

Celý rozhovor Petra Viziny si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související