Je Čína klimatický padouch, nebo hrdina? V zelených technologiích už má monopol, popisují experti
O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.
„Poslední dobou se čím dál tím víc klaním k tomu, že bez Číny zelená tranzice ve světě třeba ani není možná,“ poukazuje analytik.
V pořadu Leonardo Plus popisuje, že levnější elektromobily nebo solární panely vyrobené v Číně se často dostávají i do afrických zemí nebo jihovýchodní Asie.
Čtěte také
„Nejen v Evropské unii, ale i ve třetím světě je tranzice možná hlavně díky velkému rozkvětu zelených technologií v Číně,“ zdůrazňuje Svoboda.
I přes nárůst ekologických technologií vypouští Čína nejvíce emisí na světě. Téma životního prostředí je v zemi výrazné a Číňané ho mnohdy pociťují i v běžném životě.
„Extrémy, ať se to týká například smogu, samozřejmě cítí každý z nich,“ přibližuje Václavíková. „Zhoršují se respirační problémy, chronické problémy, nebo se například nedoporučuje v Číně nosit kontaktní čočky.“
Čtěte také
Země rozkládající se na pěti časových pásmech se i díky velké rozloze potýká se spoustou environmentálních problémů, od tajících ledovců po rozšiřující se pouště.
„Čína, což říká i samotný Peking, je jedna ze zemí, která je klimatickou změnou nejvíce ohrožená,“ upozorňuje sinoložka, která se tématem podrobně zabývala ve své sérii (Ne)zelená Čína.
Klimaticky ambiciózní
Podle analytika je změna klimatu jen jedním z důvodů, proč se Peking rozhodl přejít k zeleným technologiím. Motivuje ho podle něj i energetická bezpečnost, právě v Číně je totiž lokalizována zhruba polovina veškerých vzácných kovů.
„V poslední době se hodně skloňuje slovo konkurenceschopnost,“ vysvětluje Svoboda. „Myslím, že v Číně si to určitě spočítali i v tom smyslu, že na jejich území se nachází takové množství vzácných kovů, materiálů, které jsou přesně pro dekarbonizaci průmyslu a našich ekonomik nutné.“
Čtěte také
Spíše než pozitivní vztah k přírodě je podle něj právě konkurenceschopnost tím důvodem, proč se Čína rozhodla být klimaticky ambiciózní. Už v roce 2018 do ústavy přidala pojem ekologická civilizace a do roku 2060 chce být země klimaticky neutrální.
„Když se podíváme na jakoukoli část dekarbonizace průmyslu nebo energetické transformace, tak Čína technologicky dominuje. Ať už jsou to zásoby vzácných kovů, elektromobilita nebo obnovitelné zdroje energie,“ poukazuje.
„Pro Evropskou unii, Česko, je určitě znepokojující, do jaké míry bude závislost na fosilních palivech nahrazována závislostí na průmyslových technologiích nebo vzácných zeminách, které do Evropské unie z velké části putují z Číny,“ dodává.
Čtěte také
„Peking má v tuto chvíli v zelených technologiích už takový monopol, že dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ shrnuje na sinoložka Václavíková.
„Ledaže by západní země měly nějakou promyšlenou strategii, která by byla účinná. Nejsem si jistá, jestli taková strategie v tuto chvíli existuje.“
Můžeme věřit čínským datům? Zůstane Čína lídrem, nebo znečišťovatelem? A dá se proti životnímu prostředí v Číně protestovat? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
