Čína usiluje o multipolární světový řád, pro ostatní ale nenechává moc prostoru, popisuje sinolog

„Číně se nepochybně podařilo modernizovat armádu, což byla jedna z priorit Si Ťin-pchinga, stejně jako velkolepé sjednocení čínského národa, kam primárně spadá Tchaj-wan a potenciálně i další krajanské skupiny v jihovýchodní Asii, Singapuru nebo i chinatowny po celém světě,“ dodává analytik projektu Sinopsis.

Oslavy jsou podle něj pro Čínu skvělou příležitostí, jak prezentovat měkkou sílu a pozváním zahraničních státníků ukázat alternativu mocenských ambicí Západu.

Čtěte také

Setkání diktátorů a vrahů. Peking oslavil konec války a vzkázal, že chce být hegemonem, soudí Jelen

Donald Trump v reakci na fotografii z přehlídky obvinil trojici vůdců, že intrikují proti Spojeným státům, Gardáš ale poukazuje na to, že v čínských očích to může být naopak Západ, kdo intrikuje proti mocenskému řádu ve východní Asii.

„Čína se rétoricky staví proti formování mocenských bloků, ale vidíme, že v rámci svého bloku potřebuje ideálně autoritáře a státníky ochotné přijet. Před deseti lety přehlídku jako jediná západní hlava státu navštívil Miloš Zeman, nyní tu štafetu převzal slovenský premiér Robert Fico,“ konstatuje expert.

Poukazuje také na to, že například indický premiér Naréndra Módí odjel ze summitu Šanghajské organizace pro spolupráci a nezůstal na vojenskou přehlídku. Indie má totiž podobně jako další státy s Čínou spory a v regionu panují obavy z toho, kam až její mocenské ambice a projekce síly můžou zajít.

Nový světový řád

Rusko a Čínu spojuje zájem nabourat hegemonii Spojených států, mají ale odlišné přístupy, jak toho docílit. Zatímco Rusové se nebojí vstoupit do otevřeného konfliktu nebo zasévat chaos dezinformačními kampaněmi, Číňané sází spíš na ekonomický vliv.

Ten ovšem může snadno přerůst v tlak, například pokud některé země otevřou zastupitelský úřad Tchaj-wanu, jako to v roce 2021 udělala Litva. „Ten tlak je samozřejmě v první rovině ekonomický, ale následuje i diplomaticko-politický a ve finále může být i vojenský,“ podotýká Gardáš.

Čtěte také

Indie byla na exportu do USA závislá. Kvůli clům bude chtít normalizovat vztah s Čínou, míní indolog

„Když Trump zavedl cla, Čína reagovala omezením exportu kritických materiálů a surovin důležitých nejen pro ekonomiky, ale bohužel pro USA i pro jejich armádu. Si Ťin-pching si získává státníky ochotné jít do boje houževnatěji, případně chrastit jadernými zbraněmi, což sice Peking nemá rád, ale současně ty státníky podporuje,“ dodává.

Pro Rusko je významný podpis dohody o stavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Čína se prý nejdříve zdráhala a snažila se o diverzifikaci dodávek, zřejmě si ale dokázala vyjednat dostatečně lákavou cenu.

„Z Ruska to jsou dodávky energetických surovin, opačným směrem proudí elektronika, auta i traktory, případně obráběcí zařízení. A pak vyloženě věci, které lze využít i na bitevním poli od mikroelektroniky, dronů nebo optiky,“ shrnuje.

Čtěte také

Peking má konečně páky, aby prosadil to, co se ani Mao Ce-tungovi nepodařilo, popisuje sinolog Hála

Český prezident Petr Pavel označil aktuální dění za předzvěst nového světového řádu, podle Gardáše lze tento trend pozorovat delší dobu a nyní nabírá na obrátkách.

„Čína se to snaží prezentovat jako velkou příležitost, když těch mocenských center bude vedle Washingtonu více. Tedy Peking, Moskva, možná nechají nějaké místečko Evropské unii. Indie by ráda měla multipolární Asii, ale Čína v tomto nenechává příliš prostoru – je to sinocentrický model, kdy dodavatelské řetězce a mocenské struktury budou napojeny na Peking,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor vnInterview Plus.