Město, stát nebo říše. Hnízda invazních mravenců se táhnou i stovky kilometrů

Za normálních okolností jedna mravenčí kupa v lese či jinde, znamená hnízdo s jednou královnou. Setkání dělnic z různých hnízd nebývá idylické.

Čtěte také

Samičky, nebo samečci? U mravenců o pohlaví rozhodují geny

„Když se spolu potkají, válčí nebo se aspoň poperou,“ popisuje entomolog Lukáš Čížek. U ohnivých mravenců, které vědci zkoumali, dělnice královny ze sousedního mraveniště nenapadají.

Spolu s příbuznými druhy ze sousedních mravenišť přecházejí z jedné kupy do druhé a vytvářejí tak obří kolonie. Vědci takové uspořádání přirovnávají k městu, státu nebo říši.

„Můžou mít na délku i stovky kilometrů,“ upozorňuje Čížek. „V superkolonii můžou být stovky, tisíce až desítky tisíc královen,“ uvádí entomolog Jan Šobotník.

Přenos genů

Mezi příbuznými druhy, jejichž mraveniště se takto propojují, dochází k přenosu genů, což bývá jinak v přírodě vzácná věc. Křížení mezi druhy totiž nemusí být plodné. 

„Mravenčí samečci nemají v životě jiný úkol než při rojení sehnat samičku. Spářit se s ní a pomoci jí založit hnízdo. Míra zoufalství, když to v hlavním rojení nestihnou, je obrovská a budou to nejspíš zkoušet se samičkami jiných mravenců,“ vysvětluje Lukáš Čížek.

Čtěte také

Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci

Autoři studie přesvědčivě dokázali, že jediný, dlouhý úsek genů, tzv. supergen, který pochází od blízce příbuzného druhu, řídí sociální chování ohnivých mravenců. Konkrétně to, zda jejich dělnice snesou jednu královnu nebo víc.

V domovském areálu invazní druhy sociálního hmyzu tvoří většinou malé kolonie s jednou královnou. „Jsou kompetičně slabší, nemají tak velký ekologický dosah. ale lépe se jim daří šířit se na nová stanoviště,“ říká Jan Šobotník.

Ohnivý mravenec

V jiných částech světa budují tytéž druhy mraveniště s větším počtem královen, ale nedokážou se tak dobře šířit na velké vzdálenosti. Jejich hnízda se rozrůstají spíš na jednom místě a působí tak větší škody. V Česku volí podobnou strategii mravenci zvaní faraoni.

Čtěte také

Alpští mravenci při záplavách staví živé vory

„Faraoni mají žihadlo a člověk o tom vlastně ani neví, zatímco žihadlo mravence rodu Solenopsis je nepřehlédnutelné a mravenci jsou velmi agresívní,“ líčí Jan Šobotník. Ohnivé mravence dobře zná z Francouzské Guayany.

„Stává se to třeba někde u pláže na trávníčku, hodně jich naleze na nohu, pak všichni najednou bodnou a pálí to jako oheň,“ doplňuje Lukáš Čížek. „Je to obranná strategie. Dávají větším zvířatům najevo, že tady je jejich teritorium, chtějí abychom se přesunuli dál,“ upozorňuje Jan Šobotník.

Poslechněte si celou Laboratoř o mravenčích superkoloniích, odhalení invazní sršně mandarínské a o tom, proč opylovači preferují plevely. Debatují entomologové Lukáš Čížek a Jan Šobotník. Spoluúčinkuje herec Petr Vacek.  Premiéru pořadu jsme vysílali 16. března 2022.