Měl být popraven rudoarmějci, ale ruské písně mu zachránily život
Čechoslováku Jánu Gronskému bylo sedmnáct, když ho v seníku nedaleko Budapešti v roce 1945 objevili vojáci Rudé armády. Kvůli slovenskému odznáčku Hlinkovy mládeže s hákovým křížem ho chtěli popravit. Předtím mu dovolili modlitbu, Gronský ale začal zpívat ruské vlastenecké písně. To mu zachránilo život.
Ján Gronský prožil dětství ve slovenském Ružomberoku. V patnácti letech se přidal k ilegální odbojové protinacistické skupině, která vznikla na gymnáziu. Tajnou organizaci pak prozradila jedna z členek, která navázala milostný vztah s německým vojákem a přátele prozradila. Ján prchnul do Maďarska, kde přežil bombardování.
V Maďarsku právě probíhal převrat. Horthyovské Maďarsko, původně spojenec Hitlera, se chtělo přidat na stranu spojenců. Nacisté však zemi obsadili a rozhodli se za každou cenu Budapešť udržet. Na město zaútočila armáda generála Tolbuchina, která se střetla s německou tankovou divizí generála Ditricha. O Budapešť se bojovalo takřka sto dní.
Americké, německé i sovětské letecké operace nechaly za sebou město v troskách. Zničeno nebo poškozeno bylo osmdesát procent budov a téměř všechny mosty přes Dunaj. Z města zbyly ruiny. Ján stačil odjet vlakem a na venkově se ukryl v seníku, kde ho objevili Sověti. Kvůli odznáčku s hákovým křížem ho chtěli popravit. Zachránilo ho, jak je popsáno výše, že poklekl, aby se pomodlil, a místo modlitby začal zpívat ruské vlastenecké písně.
Tento díl Příběhů 20. století vysílá Český rozhlas Plus v neděli 10. července ve 20:05, Radiožurnál v sobotu 16. července ve 21 hodin. Všechny Příběhy 20. století najdete i v audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka