Marek Vácha: Otázka potratů je jednoduchá. Jediné, co se mění, je úhel pohledu, ale celek je černobílý

2. květen 2021

Téma legálnosti interrupce z důvodů poškození plodu rezonuje už dlouhé měsíce Polskem. Oficiálně se to týká přibližně tisícovky žen ročně. Od ledna je totiž interrupce z důvodu těžké vývojové vady nemožná. „Současné dění v Polsku i ve Spojených státech svědčí o tom, že udělat si názor není snadné. Téma interrupcí rozděluje společnost. Bohužel to často není jenom o soukromém názoru, ale téma je využíváno i politicky v rámci kulturních válek,“ říká komentátorka Veronika Pehe.

Polská ústava přiznává ženám právo na ukončení těhotenství pouze ve třech případech – když je ohrožen život matky, pokud je těhotenství výsledkem trestného činu nebo pokud se prokáže těžká vývojová vada plodu. Třetí možnost ale na podzim minulého roku ústavní soud zpochybnil.

Začátkem května se navíc objevila informace, že polská diplomacie intervenovala v Praze. Česká legislativa ohledně potratů cizinek sice není úplně jasná, ministerstvo zdravotnictví ale svým výkladem v cestě potratovému turismu směrem do Česka nestojí. Potvrdit by to měl návrh zákona, na kterém pracují čeští senátoři. To se ale polské vládě nelíbí. Naopak neformální síť Ciocia Czesia pomáhá ženám vyhledat v Česku lékaře. 

Čtěte také

„Polský ústavní soud vydal rozhodnutí, že umělé přerušení těhotenství z tohoto důvodu je protiústavní. Pak ale vznikla taková poměrně nejasná legislativní situace, protože se rozrostly masové protesty a to rozhodnutí nebylo zapsáno do sbírky zákonů. Takže vlastně vzniklo takové legální vakuum, kdy ani lékaři nevěděli, jestli ty zákroky mohou provádět, nebo ne,“ přibližuje situaci u našeho severního souseda Pehe, publicistka a komentátorka serveru A2larm.

Rozhodnutí nabylo právní moci koncem ledna, kdy někteří Poláci opět vyšli do ulic

Katolická církev, nebo katolíci?

Změny ve výkladu ústavy jsou často připisovány nejen vládnoucí straně Právo a spravedlnost, ale také katolické církvi. Ta má v Polsku velký vliv jak na společenský život, tak na samotnou politickou scénu.

Čtěte také

„Nikoli katolická církev, ale nevládní organizace, které mohou být různým způsobem spojeny nebo nespojeny s katolickou církví, začaly vytvářet tlak na ústavní soud, aby tedy bouchl do stolu a rozhodl,“ komentuje situaci přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a katolický kněz Marek Orko Vácha.

„Není to tak, jak je to velmi často interpretováno českými médii, že se jedná o spiknutí národně konzervativní vlády a katolické církve, kteří chtějí svá dogmata násilím nasadit na chudáky Poláky,“ připomíná kněz.

Katolická církev je pouze lidmi, kteří v ní nežijí, vnímána jako monolit, který má jeden názor na všechno.
Marek Vácha

Veronika Pehe v této souvislosti připomíná především těsné vazby mezi vládou na katolíky:

„To, že vládní strana Právo a spravedlnost má ke katolické církvi blízko, je veřejně známé. Polští vládní představitelé se sami označují za katolíky. Měli bychom ale také upřesnit, která část katolické církve má na tu politiku vliv. Protože to není řekněme polská katolická církev jako celek, ale jsou tam určité skupiny, které jsou vlivnější než jiné.“

Čtěte také

„Katolická církev je pouze lidmi, kteří v ní nežijí, vnímána jako monolit, který má jeden názor na všechno,“ upozorňuje Vácha a varuje před podobně zjednodušujícím pohledem:

„V reálu je to zejména v Polsku obrovský oceán mnoha uskupení a mnoha názorů, které jsou proti sobě. Ale biskupská konference se k tomuto tématu absolutně nevyjádřila, nechala to být.“

Mít názor

„Téma interrupcí není černobílé,“ říká Veronika Pehe a poukazuje mimo jiné na to, že spousta lidí může v průběhu života na potraty měnit názor.

„Například na ženy může mít vliv zkušenost mateřství. V Polsku spousta žen i mužů, kteří se nějakým způsobem vyjadřovali do médií, říkala, že největší dopad na ně měly příběhy, které slyšeli ve svém okolí,“ dodává.

Téma interrupcí není černobílé. Řada žen i mužů říkala, že největší dopad na ně měly příběhy z jejich okolí.
Veronika Pehe

Naopak za poměrně jasnou považuje celou situaci Vácha:

Čtěte také

„Myslím, že to je černobílé. A že to je velmi jednoduché, ale záleží na tom, ze kterého úhlu pohledu se díváte. Z pohledu funkční biologie je savec, který se nechce starat o svá mláďata, na vyhynutí. Když se na to díváme ze zorného úhlu dítěte, tak je to taky jednoduché. Na opačné straně je to ohrožení života matky. Není na světě etický nebo náboženský systém, který by řekl, že fetus má přednost před maminkou. Tam je to taky jasné – zachraňujeme život matky. Co není černobílé, jsou ty menšinové a limitní chvíle, kdy se jedná třeba o incest nebo znásilnění. Takže velmi záleží na úhlu pohledu, odkud se na to díváte.“

Zástupný problém

Ačkoliv rozhodnutí soudu vyvolalo masové nepokoje, podle oficiálních údajů se týká jen velmi malého procenta žen.

Čtěte také

„Řekněme, že to je tisíc interrupcí, které nebudou moci ročně proběhnout. Ale ten symbolický rozměr, to je to, co vyvolalo velké protesty. To, že vláda zasahuje do svobod jedince. Ne to, že se najednou radikálně změní situace polských žen,“ vysvětluje publicistka Veronika Pehe.

A za pravdu jí dává i kněz Marek Orko Vácha: „Různé politické strany a hnutí si toto téma, které je v zásadě marginální, dávají si to na vlajky nebo jako svá volební hesla. A řeč je o tisícovce potratů, to znamená, že to není téma, které by hýbalo polským životem nebo společností. Je to spíš téma, které je využíváno různými stranami, které se snaží získat na svoji stranu co největší množství příznivců.“

Poslechněte si celou debatu Evy Hůlkové a jejích hostů.

Dozvíte se také, že podle některých odhadů proběhne v Polsku každý rok až stokrát více nelegálních potratů než těch legálních. A oba, Veronika Pehe i Marek Orko Vácha, odpoví na otázku, jak by mohla vypadat debata o interrupcích nejen v Polsku v budoucnu.

V první části pořadu uslyšíte o novinkách ze světa náboženství, třeba o výročí, které si připomínají premonstráti, nebo o plánovaném svatořečení kardinála Wyszyńského, který je symbolem odboje polských duchovních proti komunistickému režimu. 

autoři: Eva Hůlková , Adam Šindelář , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související