Polský zákaz potratů je výchovný, lidé si dávají pozor, když ví, že to nemohou vzít zpět, tvrdí Rybová z Pro život

„To provází i naše snažení. Domníváme se, že je potřeba, abychom vyšli do ulic a s legislativními návrhy v pravý čas  tak, aby ve veřejnosti převládal soucit. O to v Polsku teď jde,“ plánuje Rybová. 

Čtěte také

Veronika Pehe: Polský ústavní soud vynesl rozsudek nad ženami, ty se ale nevzdávají

Johanna Nejedlová z České ženské lobby a spolku Konsent dodává, že jde o největší polské demonstrace od změny režimu, navíc v době, kdy i Polsko trápí koronavirová pandemie.

„Pro polské ženy i muže je soudní rozhodnutí nepřijatelné. Je vidět, že si myslí, že takhle přísné nastavení potratového zákona, který nutí ženy donosit dítě, i když má vady neslučitelné s budoucím životem, považují za krutý vůči těm ženám,“ tvrdí Nejedlová. 

„Myslím, že polská společnost má soucit s dětmi, ale i se ženami,“ dodává. 

Rozsudek smrti pro nemocné děti?

Podle Rybové ale nový zákon chrání hlavně děti s chromozomálními vadami jako je Downův syndrom. „Naše hnutí rozhodnutí soudu přivítalo. Protože přináší ochranu nenarozeným dětem. Zejména nemocným nebo jinak oslabeným,“ říká a vysvětluje:

Čtěte také

Potraty jsou nelegální. Rozhodnutí polského ústavního soudu komentuje Gazeta Wyborcza

„Dnes jsou oběťmi zákonů, které dovolují zabíjet děti před narozením z důvodu objevené diagnózy. To mně přijde jako velmi silný příspěvek do společenské i politické debaty. Chtěla bych upozornit na to, že v Polsku stejně jako v Česku už to ale není tak, že by se takové děti diagnostikovaly například ve třetím čtvrtém pátém měsíci těhotenství. Testy se posunuly pod hranici 12. týdne, kdy dochází k interrupci, tedy k ukončení života.“

Rodiče by měli mít možnost rozhodnout se, jestli rodiči budou.
Johanna Nejedlová

„S interrupcí nesouhlasím. A to v žádném případě,“ dodává v pořadu Vertikála Rybová. Jedinou výjimkou je pro ni ohrožení života ženy. „Mně přijde ještě brutálnější, že rozsudku smrti vystavujeme děti nemocné, bezbranné.“

„Rodiče by měli mít možnost rozhodnout se, jestli rodiči budou,“ oponuje Nejedlová z České ženské lobby. „Pokud sami usoudí, že se na to necítí, tak by neměli být nuceni donosit dítě ve svém těle. Být živým inkubátorem, který pak dítě třeba odloží. Proto taky jde o interrupci, tedy kdy to ještě není dítě, ale velmi malý plod.“

Rybová: Zákon má výchovnou funkci

Polky prý stejně budou za potraty stále dál vyjíždět do zahraničí nebo volit nějakou formu „potratové pilulky“. Ale budou podle Nejedlové stále v nebezpečí, jestli dostanou potřebnou lékařkou péči v případě, kdyby došlo k nějakým komplikacím.

Čtěte také

Petr Janyška: Mladé Polsko odmítá žít v katolickém skanzenu 19. století

Viceprezidentka Hnutí Pro život Rybová dodává: „Dějiny prokázaly, že vyhnání plodu je fenomén, který tady s námi je a byl by, pravděpodobně i kdybychom absolutně uzavřeli cestu k umělému ukončení těhotenství.“

Podle ní ale nemáme tvrdá data o potratové turistice. „Zákon, který chrání nenarozené děti před volbou nás dospělých, je v legislativě výchovný prvek. Když se řekne, že něco dělat nesmíte a je to za hranicí zákona, tak si dáváte pozor a snažíte se tomu vyhnout, abyste se nedostala do situace, kdy ten zákon chtě nechtě bude chtít překročit, protože otěhotníte nečekaně. Myslím, že se lidé chovají zodpovědněji, když vědí, že se může stát, co nemohou vzít zpátky,“ zdůrazňuje.  

Podle Nejedlové se ale lidé snaží potratům předejít zkrátka proto, že to není pro nikoho příjemná záležitost a je to řešení jen v krizové situaci. „Je dobře, když mají lidé možnost to vyřešit legálním způsobem. Nedostupné potraty nepovedou k tomu, že se lidé budou chovat obezřetněji, 

Oddělili se politici od části veřejnosti, která nevyznává silně konzervativní hodnoty prezentované hlavně katolickou církví? A jak velký vliv bude mít rozhodnutí ústavního soudu na životy polských žen?

Odpovědi uslyšíte v audiozáznamu pořadu Vertikála. Ptala se Veronika Sedláčková.