Veronika Pehe: Tisíce Poláků opouští katolickou církev
Čím dál víc Polek a Poláků vystupuje z katolické církve. Levicová strana Wiosna spustila na sklonku minulého roku internetovou stránku zveřejňující počet tzv. apostází, tedy oficiálních odchodů z církve a další podobné stránky brzy následovaly.
Jsou na nich tisíce jmen – a k nim je potřeba přičíst neznámé číslo těch, kteří se k tomuto administrativně nelehkému a v Polsku poměrně stigmatizovanému činu nepřiznávají veřejně. V 38milionové zemi, kde se ke katolicismu podle údajů z roku 2018 hlásí téměř 33 milionů obyvatel, se nejedná o závratná čísla, jde ovšem o nezanedbatelný trend.
Jen v krakovské diecézi ještě před několika lety oficiálně vystupovalo z církve kolem šedesáti lidí ročně. V roce 2020 to bylo již více než 450. Krakovský arcibiskup Marek Jędraszewki vyjádřil své znepokojení a poprosil o modlitbu za ty, kteří „nerozumí církvi, neumí ji milovat“. Arcibiskup tak příčiny jevu vidí především v lidech, kteří nedokáží akceptovat polskou církev v její současné podobě.
Jádro problému ovšem tkví spíše v opaku – tedy v samotné církvi a její neschopnosti přizpůsobit se současné společnosti. Právě výroky konzervativního křídla polské církve, k němuž Jędraszewski patří, přispěly k rozhodnutí mnoha lidí tuto instituci oficiálně opustit. Krakovský arcibiskup v roce 2019 způsobil pobouření, když označil sexuální menšiny za „duhovou nákazu“.
Zákazy potratů
Čtěte také
Důvodů, proč Poláci opouštějí církev je ale víc. Svou roli sehrál téměř úplný zákaz potratů vyplývající z rozhodnutí polského ústavního soudu z října minulého roku, které vyvolalo masové protesty. Část těchto protestů měla jasně antiklerikální charakter. Vzhledem k omezení reprodukčních práv žen, které mnozí vnímají jako výsledek nátlaku církve, není překvapením, že častěji apostázi vykonávají ženy než muži.
Nedostatečná odluka státu a církve neboli „spojení trůnu a oltáře“ je dalším z důvodů, proč se Poláci rozhodují církev opouštět. Vzájemná podpora předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského a otce Tadeusze Rydzyka, který vlastní rozsáhlé katolické mediální impérium, je veřejně známá. Na vysokých postech státní správy pak zasedají lidé spojení s konzervativní katolickou lobbistickou skupinou Ordo Iuris. Ta dlouhodobě prosazuje naprostý zákaz potratů či bojuje proti sexuální výchově na školách.
Církevní skandály
V neposlední řadě důležitou roli sehrály filmové dokumenty bratří Sekielských věnující se pedofilii v katolické církvi. Jejich filmy z let 2019 a 2020 šokovaly polskou společnost a vyvolaly bouřlivou diskusi. Přinesly totiž důkazy nejen o početných případech sexuálního zneužívání dětí církevními představiteli, ale také o systematickém umlčování těchto činů polskými biskupy.
Téma se stalo tak výbušným, že stanovisko musela zaujmout i polská vláda, která v roce 2019 vytvořila speciální parlamentní komisi pro vyšetřování pedofilie. V jejím čele ovšem stojí muž spojený s již zmíněnou katolickou organizací Ordo Iuris, což obětem zneužívání nedává velkou naději na dohnání viníků k zodpovědnosti.
Vlna apostází tak nesvědčí nutně o tom, že Poláci ztrácí víru v Boha, ale zcela jednoznačně ztrácí víru v instituci katolické církve. V zemi, kde právě církev hraje určující roli ve společenském i politickém životě, se nejedná o nic menšího než malé zemětřesení.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Související
-
Petr Janyška: Polské ženy jako rukojmí politické bezohlednosti konzervativní pravice
Polsko dnes žije, tak jako jiné země, především špatně zvládanou, či nezvládanou, koronavirovou epidemií. K tomu má ale jednu bouřlivou kauzu navíc.
-
Veronika Pehe: Cynický krok polské vlády vyhnal do ulic tisíce lidí
Ve středu 27. ledna ráno dostala pacientka v Krakovské univerzitní nemocnici doporučení tříčlennou komisí k interrupci z důvodu těžké vady plodu.
-
Veronika Pehe: Od krize ke krizi: Polsko v roce 2020
Od doby, kdy je v Polsku u moci konzervativní pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), plní kroky polské vlády stránky zahraničních novin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.