Veronika Pehe: Cynický krok polské vlády vyhnal do ulic tisíce lidí
Ve středu 27. ledna ráno dostala pacientka v Krakovské univerzitní nemocnici doporučení tříčlennou komisí k interrupci z důvodu těžké vady plodu. Žena, o jejímž případě informoval deník Gazeta Wyborcza, se ale už na zákrok nedostane.
Jedná se o jeden z prvních případů, kterého se přímo dotklo rozhodnutí polského ústavního soudu o zpřísnění přístupu k interrupcím. Polky nyní přicházejí o možnost uměle přerušit těhotenství, když jsou u plodu odhaleny vady, které ohrožují jeho životaschopnost nebo by měly za následek celoživotní postižení. Po celém Polsku vyšly do ulic tisíce lidí, aby s rozhodnutím vyjádřily svůj nesouhlas.
Čtěte také
Bylo jasné, že tento krok rozpoutá společenský hněv. Je přitom bez pochyb, že se nejednalo o samostatné rozhodnutí nezávislé instituce. Od doby, kdy si vládnoucí Právo a spravedlnost dosadilo do ústavního soudu své lidi, přestala tato instituce plnit svou základní funkci v dělbě moci. Uvedení rozhodnutí o potratech v platnost bylo jistě naplánováno v nejvyšších patrech polské politiky.
Podzimní protesty
Čtěte také
Připomeňme: rozhodnutí, že interrupce z důvodů vážných vývojových vad plodu jsou protiústavní, polský ústavní soud oznámil už 22. října minulého roku, až do této chvíle ale nebylo zapsáno do sbírky zákonů, a nebylo proto platné. Celé Polsko tehdy zachvátila největší vlna protestů za posledních třicet let. Nešlo v nich zdaleka jen o potraty, i když pocit hněvu, že vláda odsoudila mnohé polské ženy a rodiny k velkým osobním tragédiím, byl patrný napříč společností. Velké uliční demonstrace se staly také místem, kde si řada dalších mohla ulevit od frustrace z vleklé koronavirové krize i jiných nepopulárních opatření.
Nejen ženy s nemocnými plody, ale také lékaři se nyní ocitají ve složité pozici. Polské právo totiž nedefinuje, co je „vážná vada plodu“ – to ani vzhledem k specifikům každého případu není možné. Lékaři se tak pod hrozbou trestního stíhání budou bát interrupci doporučit i tam, kde je vážně ohroženo zdraví nebo život matky.
Hrozba postihu je navíc reálná. Před několika dny byl na šest měsíců odnětí svobody odsouzen muž, který své partnerce koupil na internetu potratové tabletky. Trestným činem je totiž provedení nelegální interrupčního zákroku nebo napomáhání takovému zákroku.
Zastírací manévry?
Na podzim byly pod tlakem protestů další kroky kolem potratové legislativy odloženy. Proč se předseda PiS Kaczyński rozhodl rozpoutat další vlnu protestů právě teď? Je to taktika, aby odvrátil pozornost od koronavirové krize a pomalého rozjezdu očkování? Ať už je pravý důvod jakýkoliv, vedení PiS velmi dobře vědělo, jaký to bude mít efekt. O tom svědčí i to, že už v průběhu dne policie ve Varšavě obsadila klíčová místa policejními vozy v očekávání demonstrací.
Z pohledu vlády, která by měla v pandemické krizi hledět především na zdraví svých občanů a rozhodně cíleně nevytvářet situace, kdy se budou scházet velké počty lidí, se jedná o čistý cynismus. Polské ženy si ve výsledku najdou způsoby, jak přerušit nechtěná nebo riziková těhotenství tak, jako tomu bylo doposud – třeba za pomoci četných neziskových organizací zprostředkovávajících interrupce v zahraničí, i když výhodu budou mít jistě ty s finančními prostředky. Už ale nebudou moct věřit, že to jejich vláda s nimi myslí dobře.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Související
-
Zpřísňování interrupcí na Slovensku. Rozštěpí nový zákon o potratech vládní koalici?
Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou slovenského deníku SME Zuzanou Kovačič Hanzelovou.
-
Zákaz potratů v Polsku: „Je to návrat do středověku. Potraty...
Více než 30 tisíc polských žen slíbilo účast v dnešní výstražné stávce proti záměru poslanců zakázat v zemi potraty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka