Blízkost sídla hlavy státu a arcibiskupa je v Česku unikátní, je to symbolické, všímají si historici
„Sídlit vedle Pražského hradu je na jednu stranu velmi prestižní, ale na druhou stranu je to také symbolem připoutání se ke světské moci,“ hodnotí v debatě Vertikály Petr Kubín, historik a pedagoga z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Spojení katolické církve a státu si všímá Kubín i hlouběji v historii.
„Je to zvláštní symbolika, že sídlo českých arcibiskupů je na Hradčanském náměstí v Praze. Jako kdyby došlo v Čechách k výjimečně úzkému spojení moci panovnické, světské, a duchovní. V Evropě to tak většinou není, metropolité nesídlili v hlavním městě,“ připomíná Kubín a zdůrazňuje:
Čtěte také
„V Čechách tomu tak bylo od samého začátku, protože ten dům, co stojí před katedrálou, to staré proboštství, je původní biskupský dům od roku 973.“
A pokračuje: „Jenom na krátkou dobu, ve třináctém čtrnáctém století, sídlili biskupové dole na Malé Straně. A to je také doba, kdy je arcibiskupství nejsamostatnější. To, že Ferdinand I. Habsburský dal arcibiskupům dům na Hradčanském náměstí, je zase symbolem připoutání se k panovnické moci, byť Habsburkové v Praze nesídlili.“
„Blízkost katedrály a Hradu můžeme vnímat i z dalšího hlediska,“ pokračuje v debatě Vertikály Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.
„A to je určitý morální imperativ, který by měl být přítomen v činnosti nejvyššího státního vedení. V Česku je to unikátní spojenectví, ale i určitý závazek a očekávání. Je to otázka etického rozměru výkonu státnické povinnosti. To je v současné době poměrně aktuální.“
Pražský biskup jako člověk přemyslovských knížat
Historik Kubín připomíná, že sídelní kostel pražského arcibiskupa, tedy katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, je zasazena do Pražského hradu.
Čtěte také
„Dlouhou dobu si česká knížata a vojvodové myslet, že pražský biskup je jejich kaplanem, že je to jejich člověk,“ shrnuje blízkost státu a moci Kubín a dodává:
„Postupně byli pražští biskupové dosazováni podle přání panovníky a to pokračovalo až do konce monarchie, do roku 1918. Ale spolupráce moci duchovní a světské pokračovala i za první republiky, i když už ne tak intenzivně. K rozpojení došlo až za komunismu.“
Jakou roli sehrává pražské arcibiskupství v dnešní společnosti? „Právě v současné době, kdy prožíváme krizi důvěry, si myslím, že pražský arcibiskup by tady mohl být tím hlasem, který by vytvářel určité spojnice mezi vládou a jinými částmi společnostmi. To si myslím, že je nakonec role církve a vůbec křesťanství v těchto momentech,“ uzavírá historik Šebek.
Jakou roli sehrávalo pražské arcibiskupství v české společnosti v minulých staletích? Poslechněte si debatu Vertikály.
Související
-
Velký exodus. Evropany pryč z církví ženou rozmanité skandály i úspory na daních
Katolická církev v Evropě přichází o stále více členů. Důvodů odchodu je určitě celá řada, církvi ale zcela jistě nepřispívají ani rozmanité skandály.
-
„Byl jsem s vámi na začátku a zůstávám i dnes.“ O roli kardinála Tomáška a církve v roce 1989
Události přelomového roku 1989 jsou právem spojovány také s československou katolickou církví. Jak si počínal muž v jejím čele – František kardinál Tomášek?
-
Polská církev chce léčit homosexualitu. „Je posedlá sexem, řeší jen koitus,“ tvrdí spolek Logos
Polští katoličtí biskupové by rádi léčili homosexualitu, transsexualitu a další projevy sexuální orientace. „Věřím, že to myslí dobře,“ říká Jana Jochová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.