Blízkost sídla hlavy státu a arcibiskupa je v Česku unikátní, je to symbolické, všímají si historici

21. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kardinál Dominik Duka

„Sídlit vedle Pražského hradu je na jednu stranu velmi prestižní, ale na druhou stranu je to také symbolem připoutání se ke světské moci,“ hodnotí v debatě Vertikály Petr Kubín, historik a pedagoga z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Spojení katolické církve a státu si všímá Kubín i hlouběji v historii. 

„Je to zvláštní symbolika, že sídlo českých arcibiskupů je na Hradčanském náměstí v Praze. Jako kdyby došlo v Čechách k výjimečně úzkému spojení moci panovnické, světské, a duchovní. V Evropě to tak většinou není, metropolité nesídlili v hlavním městě,“ připomíná Kubín a zdůrazňuje:

Čtěte také

„V Čechách tomu tak bylo od samého začátku, protože ten dům, co stojí před katedrálou, to staré proboštství, je původní biskupský dům od roku 973.“

A pokračuje: „Jenom na krátkou dobu, ve třináctém čtrnáctém století, sídlili biskupové dole na Malé Straně. A to je také doba, kdy je arcibiskupství nejsamostatnější. To, že Ferdinand I. Habsburský dal arcibiskupům dům na Hradčanském náměstí, je zase symbolem připoutání se k panovnické moci, byť Habsburkové v Praze nesídlili.“

„Blízkost katedrály a Hradu můžeme vnímat i z dalšího hlediska,“ pokračuje v debatě Vertikály Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd. 

„A to je určitý morální imperativ, který by měl být přítomen v činnosti nejvyššího státního vedení. V Česku je to unikátní spojenectví, ale i určitý závazek a očekávání. Je to otázka etického rozměru výkonu státnické povinnosti. To je v současné době poměrně aktuální.“

Pražský biskup jako člověk přemyslovských knížat 

Historik Kubín připomíná, že sídelní kostel pražského arcibiskupa, tedy katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, je zasazena do Pražského hradu.

Čtěte také

„Dlouhou dobu si česká knížata a vojvodové myslet, že pražský biskup je jejich kaplanem, že je to jejich člověk,“ shrnuje blízkost státu a moci Kubín a dodává: 

„Postupně byli pražští biskupové dosazováni podle přání panovníky a to pokračovalo až do konce monarchie, do roku 1918. Ale spolupráce moci duchovní a světské pokračovala i za první republiky, i když už ne tak intenzivně. K rozpojení došlo až za komunismu.“ 

Jakou roli sehrává pražské arcibiskupství v dnešní společnosti? „Právě v současné době, kdy prožíváme krizi důvěry, si myslím, že pražský arcibiskup by tady mohl být tím hlasem, který by vytvářel určité spojnice mezi vládou a jinými částmi společnostmi. To si myslím, že je nakonec role církve a vůbec křesťanství v těchto momentech,“ uzavírá historik Šebek.

Jakou roli sehrávalo pražské arcibiskupství v české společnosti v minulých staletích? Poslechněte si debatu Vertikály.

autoři: Eva Hůlková , kac
Spustit audio

Související