Tomáš Halík: Tento rok bude tvrdý. Až se usadí prach, teprve se ukážou důsledky pandemie

3. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kněz a profesor Tomáš Halík

„Myslím, že dnešek je o střídání epoch. Zdá se mi, že vyvrcholil proces, který určoval naši civilizaci – proces globalizace, propojení světa po ekonomické, informační, kulturní, náboženské stránce. A dnes se ukazují stinné stránky globalizace včetně šíření chorob. Jsme svědky toho, že se mnozí tomuto propojení světa brání, protože je náročné v tom žít, a této dezorientace využívají populisté. To jsou nebezpečné věci,“ bilancuje ve Vertikále profesor a kněz Tomáš Halík.

Podle Halíka, který je prezidentem České křesťanské akademie a farářem u Nejsvětějšího Salvátora v Praze, nyní stojíme na křižovatce:

Čtěte také

„Jestli převáží tyto negativní jevy, anebo jestli se nám podaří z procesu globalizace učinit proces komunikace. Tedy jestli to bude globalizace těch špatných věcí, anebo globalizace dobra.“

S tím souhlasí i kazatel Československé církve bratrské, pedagog a emeritní předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý. „Myslím, že ta křižovatka je možná větší, než jsme si mysleli. Různá paradigmata se střídají tak rychle, že to nemůžeme ani reflektovat.“

Rozdělená společnost i církev

„Mě velmi trápí, jak se třeba na sociálních sítích objevují hejty, to je často hned první komentář. Lidé spolu neumí diskutovat, upadají do vulgarity. Je to vidět napříč společností,“ všímá si Černý.

Halíka trápí nesoulady i napříč církvemi. „Myslím, že dnes není možné mluvit o křesťanech ani ve světě, ani u nás jako o jedné entitě. Jsou tam různá názorová křídla, která si nerozumějí. Tohle je velká šance, velký úkol pro církve, aby mohly do celkového klimatu vnášet pozitivní prvky. To znamená toleranci, nadhled, kontemplativní přístup ke světu,“ navrhuje.

Čtěte také

A dodává: „Ale bohužel jsme svědky toho, že někdy se náboženství stává spíše identitárním. Do náboženské rétoriky vplouvají politické postoje a náboženství je zneužíváno. To jsou věci znepokojivé.“

Toho si všímá i Černý a připomíná, že v době komunismu bylo náboženství naopak o dialogu. „To byla jediná možná oáza, kde se dalo svobodně diskutovat. Obávám se, že dnes už to není v církvích úplně možné, když dojde na politické otázky,“ říká.

Věřící lidé jsou dnes menšinou a bylo by od nás arogantní a nerealistické, kdybychom si mysleli, že sami dosáhneme obnovy společnosti.
Tomáš Halík

O obnovu společnosti se podle Halíka ale nemají snažit jen a pouze církve. „Nemají monopol na morálku. Potřebujeme širokou alianci lidí, kteří cítí zodpovědnost za budoucnost země i po stránce kulturní, duchovně morální. Věřící lidé jsou dnes menšinou ve společnosti a bylo by od nás arogantní a nerealistické, kdybychom si mysleli, že jen my toho můžeme dosáhnout,“ vysvětluje a vyzývá k vytváření spojenectví mezi věřícími a nevěřícími.

Hosty Vertikály byli:
Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie a farář u Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Pavel Černý, kazatel Československé církve bratrské, pedagog a emeritní předseda Ekumenické rady církví

Halík zdůrazňuje, že těžkosti, které přinesla pandemie, ještě nejsou za námi. „Obávám se, že tento rok bude poměrně tvrdý. Až se usadí ten prach, až odezní adrenalin, který máme v bezprostředním ohrožení, tak teprve uvidíme ty trosky. Nemějme iluze, i když třeba přijde vakcína. Teprve se ukážou důsledky ekonomické, politické, sociální. Pro tu dobu potřebujeme chladnou hlavu, ale také vřelé srdce.“

Jak církev změnil papež František? Poslechněte si celou Vertikálu.

autoři: Eva Hůlková , Kateřina Cibulka
Spustit audio

Související