Šikana vždy byla, je a bude. Jen ji musíme hasit hned v zárodku, shodují se zkušení učitelé
Přehrát celý seriál (2 z 2 dílů)
1. díl: Poslechněte si magazín Vertikály s Naděždou Hávovou
2. díl: Poslechněte si debatu Vertikály s Evou Hůlkovou
„Šikana není pud, pudové je to, že potřebujeme mít pocit bezpečí, někam patřit,“ tvrdí Ivana Remková, zástupkyně ředitele Základní školy a gymnázia Navis. „Ale v každé skupině, kam přijdete, je vždy nějaký vůdce. Učím už nějakých 35 let a vidím, že se v každé třídě nějaký ten vůdce vyprofiluje – buď je to skaut, který hraje na kytaru a ostatním pomáhá, nebo je to někdo, kdo nemá stejné morální hodnoty a ostatní děti se ho bojí, nebo začnou adorovat,“ dodává.
František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola, souhlasí a tvrdí, že člověk má v sobě potřebu dominovat, nebo se v kolektivu prosadit.
„Ale pak záleží na prostředí a na hodnotách. Jestli to ,být in‘ znamená jen být uznáván, protože někomu druhému ublížím, ,sejmu ho‘, anebo naopak vyniknu tím, že někomu pomůžu.“
Čtěte také
„Prostor výchovy pak není v tom, člověka zatlouct do země, když je aktivní, ale přesměrovat jeho aktivitu na něco pozitivního,“ myslí si ředitel Tichý.
Oba se také shodují, že šikana vždy byla, je a asi i bude. „Teď jde o to, abychom ji udrželi v nějakých mezích,“ myslí si Remková.
Ředitel Tichý klade důraz na společné činnosti mimo školní lavice, na to, aby se děti střídaly v různých sociálních rolích, na skupinové aktivity a vliv patronů.
Remková pak zdůrazňuje, jak je důležitá součinnost všech složek a trvalá trpělivá práce na vzájemné důvěře. Sebemenší náznaky šikany by se měly hasit hned v zárodku.
Víc se dozvíte v debatě Vertikály Evy Hůlkové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
