Zemřel prezident mormonů Russell Nelson. „Snažil se církev otevírat světu,“ hodnotí religionista

5. říjen 2025

Minulý víkend zemřel ve svém domě v Salt Lake City prezident Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů Russell M. Nelson, takzvaných mormonů. Dožil se 101 let a stal se tak nejstarším prezidentem neboli prorokem v dějinách společenství. Pod jeho vedením prošla církev mnoha proměnami. „Nepřinesl radikální změny. Ale malými symbolickými gesty se snažil otevírat zapojení žen a revidoval některé úpravy o LGBBT+ komunitě,“ přibližuje v pořadu Vertikála religionista Jan Sušer.

Jaký význam měl Russel M. Nelson pro vývoj Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, Jaké  hlavní změny a reformy provedl? 

Změn byla celá řada. Prorockého úřadu se chytl velmi citlivě a zároveň velmi razantně, když zemřel jeho předchůdce. První reakce předpokládaly, že možná bude církev vracet trochu konzervativně do minulosti. Jeho předchůdce byl totiž také poměrně konzervativní, ale zdůrazňoval, že jeho hlavním kritériem křesťanského života má být láska k bližnímu.

Čtěte také

Russel Nelson se nakonec opřel o tento proud a zdá se, že se naopak snažil církev poněkud otevírat světu, reagovat na otázky současnosti. A zároveň dělal celou řadu dílčích i třeba čistě technických organizačních úprav. Hovoří se o desítkách a desítkách různých pravidel, které modifikoval, aby ulehčoval věřícím v různých problémech a tak podobně. 

Nelson byl původním povoláním kardiochirurg. Propsala se jeho akademická a medicínská kariéra do jeho role náboženského vůdce? 

Možná právě v tom, jak citlivě chirurgicky operoval církevní řády. Chci říct, že on byl to opravdu světově uznávaný kardiochirurg, měl za sebou celou řadu velmi významných operací a pokroků na poli medicíny.

Jeho specializace se projevila velmi silně během covidové krize, kdy stál racionálně a opríal se o vědu. Doporučoval věřícím, aby se očkovali, jakmile byla vakcína dostupná, aby dodržovali základní protiepidemická pravidla a podobně. V tom byl velmi viditelný jako jeden ze silných duchovních hlasů ve Spojených státech.

Jaký byl jeho přístup k moderním společenským otázkám, například k roli žen v církvi, k LGBT+ plus lidem nebo ke zneužívání v náboženských společenstvích? 

I tam se hodně zdůrazňuje, že provedl celou řadu změn, které byly vstřícné vůči těmto věřícím. Je třeba si uvědomit, že ženy nejsou v této církvi nositelkami kněžství, které je jinak všeobecně vztaženo na muže.

Nelson to nepřeklenul, nebyl pro radikální velké změny. Ale malými symbolickými gesty se snažil otevírat dialog o větším zapojení žen v duchovní službě. Revidoval některé úpravy svých předchůdců o LGBT+ komunitě. Myslím, že skutečně usiloval jemnými zásahy o to, aby připravil půdu pro budoucí reformy většího charakteru. 

Poslechněte si celý rozhovor. V první části Vertikály uslyšíte také rozhovor s arcibiskupem Josefem Nuzíkem, který v Olomouci otevřel kontaktní místo pro lidi, kteří se setkali se zneužíváním v církevním prostředí. A uslyšíte také, že Arnold Schwarzenegger podpořil úsilí papeže Lva v boji za životní prostředí.

Debaty Vertikály se tentokrát zúčastnili molekulární biolog Karel Říha a strukturní biolog Gabriel Demo. Diskutují o tom, zda toho ví současná věda už hodně, nebo pořád málo? Sleduje hlavně jednotlivé detaily, nebo se snaží porozumět celku? A souvisí touha po poznání i s otázkami po smyslu a přesahu lidského života? 

autoři: Naděžda Hávová , Karolina Antlová
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.