Charlie Kirk nebyl žádná intelektuální hvězda. Jen dobrý influencer, shodují se teolog a religionista. Teď z něj udělali mučedníka
Kdo byl zavražděný Charlie Kirk? Obránce křesťanských hodnot, neohrožený bojovník za svobodu slova, nebo mladý muž, který plul v extremistických vodách? „Rozhodně to nebyl nějaký akademik, nevedl akademické diskuze. Jeho cílem bylo rozbouřit veřejné mínění a ukazovat i další možnosti, což považuji za naprosto legitimní,“ obhajuje Kirka religionista David Václavík.
Čtěte také
V debatě Vertikály religionista pokračuje: „Kirkův cíl byl někde jinde. Překvapuje mě, jak se z něj v posledních dnech a týdnech dělá jakási intelektuální hvězda, téměř na úrovni špičkového teologa nebo myslitele. A to on rozhodně nebyl. Skvělý byl v tom, jak se pohyboval na sociálních sítích a jak komunikoval s mladými lidmi.“
„Podle těch, kteří ho znali zblízka, se při diskusích mezi studenty hlavně nebál dát mikrofon komukoli, kdo chtěl oponovat. Na druhou stranu, když se stal známým a ovlivňoval celou řadu lidí, tak ho to občas vedlo k tomu, že vyslovil některé věci neuváženě, příliš ostře. Dnes to lítá po internetu, vytržené ze souvislosti, a to určitě dobré není. Každopádně to byl nadaný řečník a influencer,“ přidává názor evangelikální teolog Pavel Černý.
Čtěte také
A dodává, že postupem času byl navíc stále víc vtahovaný i do americké politiky.
„Církev má ve Spojených státech obrovský vliv na politickou scénu – to si tady u nás ani nedovedeme představit. A tam se to velmi silně střetává. Pak se asi stal tak trochu obětí skutečnosti, že ho začal oslovovat prezident Donald Trump a další, což ho vyneslo až do kruhů, které jsou až příliš radikální,“ myslí si teolog Černý.
Mučedník...?
Religionista Václavík připomíná, že je Charlie Kirk spojovaný s Trumpem, ale svou organizaci založil ještě někdy na střední škole, tedy v době, kdy byla v USA administrativa Baracka Obamy. „A kdy se naplno rozhořel konflikt mezi konzervativci a liberály, nebo ultrakonzervativci a progresivisty.“
Čtěte také
Bohužel, Amerika se může po smrti Kirka podle teologa Pavla Černého ještě víc štěpit. „Když někdo zahyne kvůli svým názorům, navíc při vystoupení, začne být považovaný za mučedníka. A to potom ho postaví do jiného světla. A tato vražda může mít na svědomí eskalaci i další napětí. Ostatně, napomohl tomu už i ten jeho pětihodinový pohřeb. Protože to, co se tam ozývalo, tak ne všechny hlasy byly rozumné a smiřující. Zazněly věci, které na pohřbu zaznít neměly.“
A další dodává religionista David Václavík: „To, co mě do jisté míry až vyděsilo je, že jsme viděli skutečně radikální podobu v celé řadě vystoupení, včetně opravdu velmi nešťastné řeči prezidenta Donalda Trumpa.“
„Navíc mi dramaturgicky celý pohřeb svou pompou a podobou připomínal až nějaké barokní představení. To do jisté míry ukazuje, že i ten americký evangelikalismus se dnes dostává do podoby evangelikálního triumfalismu. A to považuju za věc, která může být do budoucna značně problematická,“ uzavírá Václavík.
To, jak oba kritizují pražskou zádušní mši za Kirka, kterou sloužil Dominik Duka, si poslechněte v audiozáznamu, ptá se Eva Hůlková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
