Český přístup a víra typu „jsme nevěřící, ale půlnoční k tomu patří“ mě fascinuje, přiznává kněz
Jen menší část české společnosti se hlásí k některé z křesťanských církví, většina naopak Vánoce prožívá zejména jako dobu mezilidského setkávání, které je ale kvůli epidemii koronaviru značně omezené. Jak v této době pomáhá víra? „Věřící člověk má naději, ví, že to jednou skončí. Vnímá blízkost Pána Boha a komunity, jíž je součástí, a zvláště v této době je to útěchou a velikou posilou,“ říká římskokatolický kněz Josef Ptáček.
„Podzimní vlna je mnohem dramatičtější než ta jarní. Lidé vyčerpali své úspory a především psychický kapitál – pohodu, ze které se dalo čerpat. Nyní jednou na doraz. V tomto ohledu se snažím pochopit i různé protesty, byť s nimi nesouhlasím,“ hodnotí kněz působící v pražských Hlubočepech protesty proti epidemickým opatřením.
Čtěte také
Sám ale připouští, že ne vždy se orientuje ve vládních nařízeních, která odmítají i někteří z jeho farníků: „Máme takové odmítače, kteří proti nim aktivně bojují. Těch je velice málo, ale přibývá lidí, kteří říkají: ‚Než žít v tomhle blázinci, tak radši zemřu.‘“
„Snažíme se najít způsoby, jak být s lidmi v kontaktu. Se seniory děláme online konference a je fascinující, jak se naučili pracovat s těmito distančními prostředky. Ale na druhou stranu lidský kontakt je těžko nahraditelný, zvlášť pokud nemají vlastní rodinu a lidé z farnosti jsou ti poslední, kdo o ně pečuje a navštěvuje je,“ upozorňuje.
Temné síly
Častěji než dříve se nyní setkává s tím, že se rodiny dostávají do ekonomických potíží:
„Není to pouze o penězích, ale i určité hrdosti. Živitel rodiny, který byl zvyklý o ni pečovat a brát odpovědnost, nyní přichází domů s prázdnou peněženkou a je odkázán na pomoc druhých. Jeho hrdost je ohrožena, a to se přenáší i do vztahů k partnerce nebo dětem,“ podotýká Ptáček.
Čtěte také
Jako kněz působí také na internetu, kde vedle tradiční problematiky mezilidských vztahů v posledních měsících stále častěji řeší i záležitosti spojené s okultismem, magií nebo zaříkáváním.
„Je to něco, čemu jsem si říkal, že se vyhnu, když jsem vstupoval do služby kněze. Lidé se do těchto věcí zaplétají a do jejich životů to nepřináší nic hezkého. Sám jsem z toho trošku na rozpacích. Mohu toho člověka nasměrovat, někdy může mít jen určitý pocit, ale někdy se obávám, že jde o setkání s něčím opravdu velice zlým,“ popisuje kněz.
Naše společnost je podle Ptáčka výrazně nábožensky založená, byť ne nutně v křesťanském smyslu. Obracejí se tak na něj i lidé, kteří sami sebe označují za nevěřící, aby promluvil na pohřbu nebo sloužil půlnoční mši svatou. „Velice často slyším: ‚My jsme nevěřící, ale to zkrátka k tomu patří.‘ Mně tahle česká víra a přístup fascinuje,“ přiznává.
Zkomplikoval koronavirus otevření nového kostela na pražském Barrandově? Poslechněte si záznam rozhovoru v Interview Plus.
Související
-
Věřící o skandálech církve: Jsou také výzvou, abychom ukazovali veřejnosti, co je pravé křesťanství
Diskuze okolo sexuálního zneužívání a jeho zamlčování uvnitř Římsko-katolické církve neutichají. Jak se dotýkají samotných věřících? Ohrožují jejich důvěru v hodnostáře?
-
Ježíš byl šaman. Indiáni v Peru mísí křesťanství s vlastní...
Papeže Františka v Peru čekají mimo jiné setkání se zástupci domorodých obyvatel, kteří ho žádají o pomoc. Chtějí, aby je podpořil při jednání o důstojnějších podmí...
-
Martin Horálek: Důvěryhodnost církví v nedohlednu
O tom, že bez důvěry se v krizových okamžicích vládnout nedá, ví své nejen český premiér. Druhá vlna pandemie odhalila, jak cenná je kredibilita ve veřejném prostoru.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.