Ježíš byl šaman. Indiáni v Peru mísí křesťanství s vlastní vírou a papeže přivítají, říká Zelený
Papeže Františka v Peru čekají mimo jiné setkání se zástupci domorodých obyvatel, kteří ho žádají o pomoc. Chtějí, aby je podpořil při jednání o důstojnějších podmínkách pro život. Peruánská vláda má podle nich vyčistit od rtuti rozsáhlé oblasti krajiny zničené divokou těžbou zlata.
Domorodci chtějí také získat práva na dvacet milionům hektarů země. „Dívám se na to historicky. Je totiž zavádějící se na dějiny dívat současnýma očima. Duchovní, zejména jezuité, udělali v Latinské Americe hodně. Byli snad jediní, kdo v bezohledném shonu obyvatel za bohatstvím bojoval za práva indiánů. Dokonce je fyzicky chránili,” říká etnograf a bývalý diplomat Mnislav Zelený.
Dobyvatelé, i když byli krutí, byli aspoň věřící. Kdyby byli ateisté, byla by to úplná katastrofa.Mnislav Zelený
Ten označuje původní obyvatele Latinské Ameriky za hluboce duchovní bytosti. „Dobyvatelé, i když byli krutí, byli aspoň věřící. Kdyby byli ateisté, byla by to úplná katastrofa. Nakonec si křesťanství nějakým způsobem přizpůsobili ke svému vidění. Ježíš Kristus pro ně byl například šaman,” říká.
„Kostely v celé Latinské Americe jsou přizpůsobené indiánské víře, která křesťanství prorůstá. Je to spojení dvou náboženství, která mají v základu to samé - boj za dobro,” tvrdí Zelený.
Přiblížit se indiánům
Oficiální vrstvy církve, které reprezentuje papež František, podle Zeleného nemají problém s přizpůsobením křesťanství. „V posledních několika stoletích s tím oficiální duchovenstvo mlčky souhlasí a přehlíží to. Hlavní je, aby věřili v něco, aby věřili v dobro,” myslí si etnograf.
„V Latinské Americe je situace totálně jiná než třeba u nás. Jezuité zde založili vysoké školství, vychovali generaci patriotů i elity, založili nemocnice, hospice. Jsou mezi nimi i svatí. Sami používají indiánské jazyky, snažili se indiánům přiblížit,” vysvětluje.
Domorodci proto podle Zeleného papeže Františka, který do Peru dorazil na návštěvu, vřele přivítají. „Jsem o tom přesvědčený,” uzavírá.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.