Marek Orko Vácha: Krásné chvíle nejsou nějakou přípravou na štěstí. Ty jsou už to štěstí

„Učitelé nám neustále tvrdí, že se připravujeme na život, ale až později pochopíme, že to už ten život vlastně je. Krásné chvíle, které prožíváme, nejsou přípravou na štěstí, ale štěstí samo,“ doplňuje kněz s tím, že teď a tato chvíle se „počítá“.

Čtěte také

Marek Orko Vácha: To nejlepší, co můžete udělat pro své zdraví, je setkání s přáteli

Lidem tak prý doporučuje, aby se neutápěli v maličkostech, případně se osvobodili od negativních zpráv, hlavně na sociálních sítích, a také, aby se neztráceli v minulosti ani neutápěli v budoucnosti.

„Každý z nás buď vzpomíná na ,ty své staré zlaté časy‘, které ale nikdy nebyly, anebo se těší na utopii, která taky nebude. Ale návod pro všechny – bez ohledu na náboženskou příslušnost apod. – je, neutápět se v tom. Všichni totiž hrajeme o to, abychom prožili dobrý a poctivý život,“ nabádá Vácha.  

Vychováváme informované ďábly?

Vácha nedávno mluvil s pedagogem a kazatelem Církve bratrské Janem Háblem a jeho slova ho uchvátila. „On to říká krásně: ,Jestli se nebudeme učit mravnosti, tak budou cílem školní výchovy jen informovanější ďáblové.‘ Pokud budeme učit pouze informace bez mravních prvků, nebudeme mít ani my, ani ostatní dobrý život.“

Čtěte také

Jediný člověk, kterého dokážu skutečně změnit, jsem já sám, říká kněz Marek Orko Vácha

Existuje také něco, čemu se říká etika ctnosti – a pokud se podle Váchy máme něco naučit, pak tím, že to děláme. „Například stavitelem se stáváme stavěním, nebo třeba kytaristou hrou na kytaru. Stejně tak i spravedlivými se stáváme tím, že jednáme spravedlivě, uměřenými uměřeně, ale funguje to i naopak,“ cituje Vácha Aristotela.

„No, a jak se naučíte stavět domy? Stavíte každý den, a to pod dohledem zkušeného mistra. Jak se naučí hrát hráč na kytaru? Hraje také každý den pod dohledem mistra… Člověk si vytvoří zvyk, který je pak jako chůze ve vysoké trávě: Poprvé je to velmi těžké, podruhé jednodušší a po desáté už tam je ta pěšinka…“

Naučit se můžeme dobru i zlu

„Aristoteles k tomu dál říká: Jestli jsem se dnes ovládl a řekl jsem pravdu v situaci, kdy to pro mě nebylo příjemné, tak stejné bude pro mě zítra jednodušší a ten desátý den už na to ani nebudu myslet. Stejně to platí naopak: Pokud jsem dnes zalhal a možná budu mít i v noci výčitky svědomí, tak až zalžu zítra, může to být jednodušší. A ten desátý den budu lhát, jako když tiskne.“

Čtěte také

Zlo je naprosto tupé, udusané a temné. A dobro? To je jiskřivé a tančí na stole, míní kněz Marek Orko Vácha

Člověk se totiž může naučit, nacvičit něco dobrého, podobně ale i v něčem špatném. Proto je podle Váchy tak důležité, abychom na sobě každý dne nestále pracovali.

„A zas si půjčím slova Aristotela: ,Zbabělec udělá tak jednou za život odvážný čin, ale o to nám nejde. Jde o to dělat odvážné a správné činy dál a dál.‘ Abychom pustili v tramvaji sednout seniora, ale vůbec o tom nemuseli přemýšlet. Protože to je prostě správné a není to nic mimořádného,“ doplňuje Orko Vácha.

V další části pořadu se dozvíte, co si katolický kněz a biolog myslí o změnách klimatu nebo proměně fauny i flóry u nás. K tomu říká: „Do naší krajiny se natahují subtropické druhy, které tady nikdy nebyly. I kvůli letecké nebo dálkové nákladní dopravě dochází k masivnímu promíchávání druhů – a my nevíme, co s tím. Bude to boj s dost střídavými úspěchy.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Renaty Kalenské.