Marek Hudema: Klimatické cíle jsou jasné – ale dají se stihnout?

15. srpen 2021

Poslední zpráva o klimatických změnách Mezivládního panelu při OSN není veselé čtení. Stručně řečeno, musíme rychle ukončit vypouštění skleníkových plynů odpovědných za globální oteplování, abychom udrželi oteplování planety jakž takž v rozumných mezích. Jak to ale udělat?

Budeme muset změnit náš životní styl tak, abychom už neprodukovali skleníkové plyny, případně abychom to, co vyprodukujeme, dokázali opět zachytit. V tom může, kromě změn ve výrobě, výrazně pomoct urbanizace. Tedy přesun dalších lidí do měst. Na první poslech to zní jako šílený nápad. Vždyť právě ve zprávě mezivládního panelu o klimatu se píše, že města ohřívají své okolí a přispívají k oteplování planety.

Čtěte také

Navíc existuje hned několik studií ukazujících, že města sice produkují na hlavu méně skleníkových plynů než venkov, ale jen proto, že část své produkce přesunou jinam. Výroba zboží či potravin, kde se vytváří hodně skleníkových plynů, probíhá totiž většinou mimo město. Město je jen spotřebovává.

Tak proč tedy přesunovat lidi do měst, když to škodí přírodě? Jednoduše proto, že tohle se může změnit. A pokusy na mnoha místech zeměkoule ukazují, že se to už mění. Čistější výroba, ke které směřujeme, se může přesunout do měst. Dokonce mezi byty, protože optimální z hlediska produkce skleníkových plynů i co nejúčelnějšího využití prostoru je mít blízko u sebe výrobu, zábavu i bydlení.

Klimaticky zodpovědné město

Nejnovější studie ukazují, že do měst lze už dnes přestěhovat dokonce i podstatnou část produkce některých potravin, a tím snížit vypouštění skleníkových plynů. Zahřívání měst a jejich okolí lze snížit výsadbou stromů, ozeleněním budov a výměnou povrchů domů i silnic za takové, které nebudou nasávat teplo, ale odrážet ho.

Nebo tyto povrchy využít k výrobě solární energie. I to se už zkouší. Když se k tomu přidá ještě to, že obyvatelé měst produkují méně skleníkových plynů z dopravy a z topení, jsou výhody měst oproti venkovu jednoznačné.

Marek Hudema

Zbývá ale jedna otázka: Přesunou se tam kvůli tomu lidé? Ano, protože s těmito změnami tam bude víc práce a doprava na delší vzdálenosti, mimo města, bude patrně čím dál tím dražší. Venkov by se tak v budoucnu mohl stát oblastí, kde už žije jen pár zemědělců, podivínů a bohatých profesionálů, kteří pracují převážně z domova. A ze zbytku venkova se stane království divoké přírody, která nám pomůže zachytávat skleníkové plyny z atmosféry.

Autor je komentátor Lidových novin

autor: Marek Hudema
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.