Makakové přispívají k úrodě palmového oleje, zjistili vědci

Makak vepří je všežravec|foto: Zoo Praha, Petr Hamerník

Na plantážích palmy olejné se pohybuje celá řada hlodavců. Makakové vepří, tedy primáti, kteří dostali druhové jméno podle krátkého zatočeného ocásku, přišli na to, že se jim dobře chytají stromové krysy. „Makakové jsou všežravci a v podstatě potravní oportunisté,“ vysvětluje zoolog Miloš Anděra.

Stromové krysy mají podle něho sice přirozené nepřátele, zejména kočku leopardí nebo větší sovy, ti ale loví v noci. Makakové mají vůči nim výhodu v tom, že jsou to naopak denní zvířata. „Krysy se přes den schovávají v úkrytech mezi základy listů a tam je chytají,“ popisuje situaci zoolog.

Pomocník a škůdce

Vědci sledovali potravní chování dvou až tří tlup makaků, které obvykle čítají pár desítek zvířat. Zjistili, že jedna tlupa zlikviduje v průměru až 3100 krys za rok. Tyto závěry studie můžou farmářům připomenout, že nemusí za každou cenu používat rodenticidy, tedy prostředky na hubení hlodavců.

Plantáže palmy olejné v místech, kde býval tropický les|foto: ZOO Liberec

„Tento výzkum je důležitý, protože udělal z domnělého hlavního škůdce zvíře, které hlavní škůdce reguluje,“ zdůrazňuje biolog Pavel Němec.

Předpokladem úspěchu podle něj je, že farmáři dokážou obětovat menší část úrody, kterou makakové zkonzumují. Autoři studie propočítali, že ztráty na úrodě bez makaků činí 10 %, za jejich přítomnosti pouhá 3 %.

Ohrožený druh

Makak vepří patří mezi ohrožené druhy. Strádá tím, že ztrácí své prostředí, že mu lidé likvidují deštné pralesy. „Palmové plantáže mají na svědomí spoustu zla,“ připouští Anděra. Tyto zemědělské plochy údajně na světě zabírají kolem 19 milionů hektarů půdy, což přispívá k ochuzování přírody o některé druhy.

Čtěte také

Kojenci se smějí podobně jako šimpanzi

„Zajímavou hříčkou přírody je, že makak nachází uplatnění a obživu na těch místech, která ho připravují o jeho původní domovinu,“ podotýká zoolog. Podobně jako makak, se naučil konzumovat hlodavce na plantážích například varan skvrnitý na Borneu.

I některá vzácná zvířata se dokážou přizpůsobit změně podmínek, ve kterých musí přežít. Když je zvíře ohrožené, neznamená to, že zmizí a nesnaží se přizpůsobit novým podmínkám. V českém prostředí o tom svědčí příklad sokola stěhovavého: „To byl velevzácný pták a dnes hnízdí třeba na komíně pražských tepláren nebo na kostelích,“ argumentuje zoolog.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které zoolog Miloš Anděra, neurobiolog Pavel Němec a herec Lukáš Burian debatují také o spolupráci delfínů a osamělých myších.