Maduro zavádí virtuální měnu proti americké blokádě. Venezuelu trápí extrémní inflace i dluh
Přesně před rokem vypukly ve Venezuele protesty proti vládě prezidenta Nicoláse Madura, připomíná agentura Reuters. Hospodářská recese, kterou Madurovi připisuje opozice, ale trvá už čtvrtým rokem a lidé dál trpí nedostatkem potravin, základních potřeb a léků, stojí na zboží dlouhé fronty a hromadně emigrují. Někteří přežívají jen díky vybírání odpadků.
Maduro je stále méně oblíbený, ale odstoupit odmítá a opozici se nedaří ho sesadit. V březnu dokonce promadurovský Nejvyšší soud převzal pravomoci parlamentu, ve kterém měla opozice většinu. Verdikt byl sice později zrušen, ale vyvolal pouliční demonstrace, které trvaly až do července.
Statisíce Venezuelanů žádaly v ulicích nové prezidentské volby a propuštění zatčených aktivistů. Většina protestů byla pokojná, ale začali se objevovat i mladíci v maskách s podomácku vyrobenými zbraněmi, kteří útočili na policii zápalnými láhvemi a kamením. Bezpečnostní složky proti nim nejprve používaly vodní děla a slzný plyn, ale pak se objevily i záběry, na kterých policisté do demonstrantů střílí.
Zabito bylo nejméně 125 lidí a tisíce dalších byly zraněny a zatčeny. Dav podporovaný Madurem vnikl do parlamentu a zbil opoziční poslance. Prezident dal propustit vězněného vůdce opozice Leopolda Lópeze do domácího vězení, ale pak ho úřady zase odvedly do věznice a pár dní nato znovu pustily do domácího vězení.
Koncem července se už bálo o život tolik stoupenců opozice, že protesty prořídly. Maduro prohlásil, že potlačil pokus o puč zinscenovaný Američany. Uspořádal volby do uměle vytvořeného Ústavodárného shromáždění, které má v zemi zavést pořádek. Opozice hlasování bojkotovala, ale orgán přesto vznikl.
Maduro chce být znovu prezidentem
Madurovi odpůrci se rozhodli postavit prezidentovým kandidátům v říjnových regionálních volbách, ale přišli o většinu míst guvernérů, přestože podle průzkumů měli vyhrát. Obvinili úřady z podvodu, ale nikdo je nevyslyšel a Maduro svou moc ještě víc upevnil, shrnuje vývoj v posledním roce Reuters.
Minulý týden Maduro oznámil, že bude příští rok usilovat o znovuzvolení, dodává agentura AFP. Hlasování se má konat v prosinci, ale někteří odborníci jsou přesvědčeni, že bude přeloženo už na březen. Maduro je terčem ostré kritiky nejen venezuelské opozice, ale i mezinárodního společenství. Inflace v zemi dosahuje tisíce procent a zahraniční dluh se odhaduje na 150 miliard dolarů.
Opozice prezidentovo rozhodnutí ostře kritizovala. „Jestli Maduro chce, aby se hospodářská krize v roce 2018 vyřešila, stačí, aby opustil úřad a nechal Venezuelu, ať si vybere poctivou a výkonnou vládu,“ napsal na Twitteru jeden z opozičních vůdců Henry Ramos Allup.
Podle analytiků chce Maduro oznámením své kandidatury odradit potenciální uchazeče o nejvyšší úřad ve vládní Socialistické straně. Už v ní proběhl vnitřní boj, upozorňuje politolog Luis Salamanca. Primárky jsou ale podle něj nepravděpodobné.
Oznámení o Madurově kandidatuře přišlo ve chvíli, kdy organizace Human Rights Watch zveřejnila zprávu o rozsáhlém porušování lidských práv v zemi a mučení Madurových odpůrců elektrickými šoky, dušením, sexuálním násilím a dalšími brutálními způsoby.
Zpráva vznikla na základě rozhovorů s více než 120 oběťmi a jejich rodinnými příslušníky a zdůrazňuje, že viníci zůstávají nepotrestáni. „Nejde jen o ojedinělé případy, ale o systematickou praxi venezuelských bezpečnostních sil,“ cituje Human Rights Watch agentura AFP.
Zavést měnu nemá právo
Nejnověji Maduro oznámil, že v zemi zavede digitální měnu, aby „obešel finanční blokádu“ americké vlády, informoval v pondělí server stanice Hlas Ameriky. Nová kryptoměna se bude jmenovat „petro“, prohlásil Maduro v televizi. Bude prý podepřena zásobami venezuelské ropy, zlata, diamantů a rudy.
Podle Madura tak bude Venezuela moci nakročit k „novým formám mezinárodního financování svého ekonomického a společenského rozvoje, postupovat k měnové nezávislosti, provádět finanční transakce a překonat blokádu“. Prezident ale nenaznačil, jakou hodnotu bude nová digitální měna mít ani jak bude fungovat nebo kdy bude zavedena.
Madurovo oznámení okamžitě vyvolalo kritiku opozice, která upozornila, že takový krok vyžaduje souhlas Kongresu. Mnoho lidí ale pochybuje, zda Maduro novou měnu v současných politických zmatcích vůbec zavede. „Maduro je šašek a jeho prohlášení je nedůvěryhodné,“ shrnul své pocity opoziční poslanec a ekonom Angel Alvarado, kterého cituje britská BBC.
Připomíná také, že kvůli Madurově represivní politice uvalila na Venezuelu sankce i Evropská unie. Rusko ale vyšlo Venezuele vstříc a v listopadu souhlasilo s restrukturalizací jejího dluhu, který představuje skoro tři a čtvrt miliardy dolarů. Sjednaná dohoda teď Madurově vládě umožňuje splácet Moskvě šest let menší částky.
Madurovo oznámení o zavedení digitální měny přišlo těsně po krachu víkendových jednání vládní delegace s opozicí v Dominikánské republice, doplňuje Reuters. Podle agentury AP je zpočátku provázel optimismus, protože prezident potřebuje podporu kvůli refinancování státního dluhu. Opozice tak doufala, že bude moci požadovat ústupky.
Analytici ale považují za úspěch, že spolu obě strany vůbec hovořily a souhlasily, že se za dva týdny sejdou znovu. Několik opozičních stran se nicméně rozhovorů odmítlo zúčastnit a hodlají také bojkotovat volby starostů, které se mají konat tento měsíc. Podle nich „takové věci jen legitimizují Madurovu vládu“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
