Lukašenko má ruce od krve a to je pro Kreml nejlepší, úloha Cichanouské skončila, říká expert Šír

17. srpen 2020

Po zmanipulovaných prezidentských volbách v Bělorusku vyšly do ulic davy nespokojených občanů. Může se dosavadní hlava státu Alexandr Lukašenko udržet u moci? V Interview Plus na to odpovídá expert Jan Šír.

Prezident Alexandr Lukašenko, který bývá označován za posledního diktátora v Evropě, se už telefonicky spojil s Vladimirem Putinem, který mu měl přislíbit pomoc.

Čtěte také

Podle Jana Šíra, odborníka na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, tím Rusko vysílá signál, že Bělorusko je jeho hájemstvím, do kterého nenechá nikoho „strkat nos“.

Možných forem ruské intervence v bývalé sovětské republice může být vícero. „Existuje zkušenost s Ukrajinou a je možné uvažovat i o posílení ruského kontingentu v zemi,“ říká a připomíná také formu bratrské pomoci, s níž mají ze strany Sovětského svazu svou historickou zkušenost i Češi a Slováci.

Bělorusové teď prožívají něco jako zárodek velice komplikované cesty k přeměně v politický národ.
Jan Šír

Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by mělo k některé z forem intervence bezprostředně dojít. Kreml se totiž může spokojit se aktuální situací, která je pro něj nejpříhodnější, myslí si Šír.

„Teď je to z pohledu Kremlu ideální – to, že Lukašenko má ruce od krve, z něj dělá poddajného a vydíratelného. Ve své další politice se bude muset orientovat na Rusko.“ Krví na rukou Alexandra Lukašenka připomíná odborník pokusy o brutální potlačení protestů, bezprostředně po vyhlášení výsledků voleb.

V případě, že Lukašenko zůstane, bude stát na represivních složkách v čele Běloruska jako bojar ruského cara.
Jan Šír

„Byla prolita krev a prezident se změnil z nepopulárního vládce v mezinárodního zločince. To nejde odčinit tím, že zahájíte dialog,“ vylučuje Šír možnost, že by se protestující Bělorusové spokojili s čímkoli jiným, než je definitivní odchod prezidenta.

Lukašenko zmanipulovanými volbami zkrátka definitivně ztratil legitimitu v zemi a nyní mu podle Šíra zbývají jen dva případné zdroje moci – drolící se loajalita bezpečnostních složek, nebo ruský patronát.

Cichanouská splnila úlohu

Čtěte také

Expert na oblast bývalého Sovětského svazu má za to, že politická dráha Svjatlany Cichanouské, která v roli prezidentské kandidátky zastoupila svého vězněného manžela, už skončila. Přestože vše nasvědčuje tomu, že volby ve skutečnosti vyhrála.

„Sehrála svou roli velice důstojně a stala se symbolem nevole běloruské společnosti se stávajícím režimem. To, že se nechala zlomit po několikahodinovém rozhovoru s KGB, jí nikdo vyčítat nebude,“ komentuje odjezd Cichanouské z Běloruska do sousední Litvy.

Majdan, nebo Minsk?

Pokud jde o hledání paralel mezi událostmi na Ukrajině v roce 2014, které vedly k okupaci a následné anexi Krymského poloostrova a děním v dnešním Bělorusku, je zatím předčasné je rozvíjet, domnívá se Šír.

Upozorňuje přitom například na rozdílné důvody, které přivedly demonstranty do ulic. „Na Ukrajině šlo o odmítnutí podpisu dlouho vyjednávané asociační dohody s Evropskou unií, zatímco v daleko víc rusifikovaném Bělorusku společnost akcentuje hlavně domácí témata,“ dodává odborník na postsovětský prostor. 

Poslechněte si audiozáznam rozhovoru s Janem Šírem, který podrobněji porovnával události na Ukrajině s děním v Bělorusku.

autoři: Jan Bumba , Zuzana Marková

Související