Luboš Palata: Koronavirový rok střední Evropy: Od triumfalismu k evropské pokoře
Na jaře tohoto roku to vypadalo, že si střední Evropa v boji s covidem-19 vystačí s metodou, kterou použila před několika lety během uprchlické krize.
Zjednodušeně řečeno, uzavřít vlastní hranice. A pak také uzavřít co nejvíc společnost a tvrdým lockdownem přestát koronavirovou krizi tak, aby nebyl zahlcen, s výjimkou Česka, nepříliš kvalitní zdravotnický systém.
Čtěte také
V rámci boje proti koronaviru si země Visegrádské čtyřky dovolily mnohé, co by v zavedených demokraciích na západ od nás jen tak neprošlo. Česko uzavřelo i hranice směrem ven, Slovensko izolovalo s pomocí armády romské osady, Maďarsko zmocňovacím zákonem suspendovalo parlament a vláda v Polsku se pokusila protlačit prezidentské volby, které měly být jen korespondenční.
Samozvaní premianti
Poté co letní paprsky přinesly úlevu v podobě klesajících případů nákazy a zmenšujícího se tlaku na nemocnice, tvářily se vlády Visegrádské čtyřky skoro jako mistři Evropy. Slovensko skutečně na počet úmrtí na tisíc obyvatel na tom bylo rámci EU velmi dobře.
Čtěte také
Ale nejvíce namyšlené reakce přišly od premiéra Andreje Babiše, který na jednáních o protikoronavirovém Fondu obnovy Evropské unie požadoval, že Česko nesmí být trestáno za úspěch v boji s covidem, a odmítal, aby se nejvíce pomáhalo nejhůře zasaženým zemím – tedy v té době především Itálii, Španělsku a Francii.
Babišovi se v tomto postoji dostalo podpory navíc i z Polska a Maďarska. V červenci, za cenu poměrně širokých ústupků, byl ale na summitu Evropské rady schválen jak unijní rozpočet na příštích sedm let, tak Fond obnovy ve výši 750 miliard eur přímé pomoci a úvěrů, myslící hodně právě na Španěly či Italy.
Během léta se všechny visegrádské země staly tím, čemu epidemiologové říkají „oběť vlastního úspěchu“. Zatímco v první vlně koronaviru zdánlivě poražený západ uvolňoval opatření s rozumem a cíleně posiloval testovací a nemocniční kapacity, střední Evropa si užila letní dovolenou s představou, že se koronavirus už znovu nevrátí.
Evropská solidarita
Ale on se vrátil, a tentokrát s plnou silou i do zemí Visegrádské čtyřky. Pacienti zahltili nemocnice, mrtvých přibývalo tak rychle, že střední Evropa dohnala v tomto smutném závodě už v prosinci západ Unie. Tvrdé zavírání ekonomiky si vyžádalo další obrovské peníze. Nejen Česku pomáhaly zdravotnické prostředky ze zásob EU. A všichni byli rádi, že tu bude finanční polštář Fondu obnovy i celounijní nákup vakcín.
Češi, Poláci, Slováci i Maďaři ve chvíli, kdy jim začalo být opravdu těžko, poznali cenu Evropské unie, cenu evropské solidarity. Lze jen doufat, že si ji zapamatují i do doby, kdy koronavirová krize pomine. A začnou se podle toho v přicházejícím roce 2021 také chovat.
Autor je komentátor Deníku
Související
-
Karel Barták: V EU se dohadují detaily fondu obnovy
Šéfové států a vlád Evropské unie se ve čtvrtek sešli po dvou měsících opět fyzicky v budově Evropské rady v Bruselu, aby jednali převážně o zahraničněpolitických tématech.
-
Krizový eurokomisař: Před druhou vlnou pandemie jsme varovali včas, to členské státy se zdráhaly
„Jsem přesvědčen, že po celou dobu pandemie panovala v Evropské unii solidarita,“ hodnotí eurokomisař pro řešení krizí Janez Lenarčič.
-
Maďarsko, Polsko – a Slovinsko. „Máme představu, jaké by to bylo ve V4,“ přiznává Lublaň
Maďarsko a Polsko našly spojence – Slovinsko. „Pozvání do Visegrádské čtyřky jsme nedostali, ale pravidelně komunikujeme,“ říká slovinský ministr zahraničí Anže Logar.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
