Loutkoherec Skupa: Umělec musí mít rád lidi, jinak nezažívá tvůrčí úspěch
Známý umělec Josef Skupa si dokázal získat jak malé, tak i velké publikum. Pro českou kulturu a humor udělal nedocenitelnou službu. Vdechl život ikonické dvojici dřevěných loutek Spejbla a Hurvínka, které znají lidé po celém světě.
Skupa vystudoval umělecko-průmyslovou školu. Na filozofické fakultě se poté připravoval na učitelskou dráhu. Později tak dokázal ve svých představeních snoubit a vyvážit umění s pedagogickým přístupem.
Jeho vystoupení plná humoru a satiry milovali diváci napříč generacemi. Jeho umělecký odkaz je natolik silný, že převládá až do současnosti.
Loutkoherec Josef Skupa nejdříve vystupoval s malými kabaretními vystoupeními, které se stali základem jeho pozdějších her. Byl muž desatero řemesel.
Zpíval, hrál, recitoval, připravoval jeviště jako výtvarník, elektrotechnik a vystupoval jako dramaturg a režisér. Stal se také komikem a mistrem improvizace.
V červnu 1915 musel narukovat do války, a protože se se svými loutkami nedokázal rozloučit, vzal si je s sebou. K tomuto období jeho života se pojí historka z polní kuchyně, díky které mu někdo nejspíš zachránil život.
Hrál pro děti z chudých rodin
Podstatná část Skupova života se odehrávala v divadle feriálních osad v Plzni. Tyto letní tábory byly určeny pro děti z chudších rodin. Skupa vymyslel postavy Kašpárka a Škrholy, které byly úzce spojené s obdobím Rakouska-Uherska.
Po vzniku republiky ale byla potřeba přijít s něčím novým a neokoukaným, a tak vznikla postava Spejbla. Ušatá a plešatá loutka s dřeváky a bílými rukavičkami groteskně oblečená do černého fraku.
Později se k němu přidal jeho syn Hurvínek, který s taťuldou vtipně glosuje domácí i zahraniční politické dění.
Až po dlouhých třinácti letech se rozhodl Skupa osamostatnit od feriálních osad a založil v roce 1930 divadelní loutkový soubor.
Ten slavil úspěch jak doma, tak i za hranicemi. Druhá světová válka sebou přinesla náměty na hry, které přetvářel do jinotajů. Jejich smysl byl skryt a chápali ho zasvěcení diváci.
Unikl z vězení při bombardování
Plzeňské loutkové divadlo profesora Skupy fungovalo až do roku 1943, kdy byl loutkoherec obviněn z napomáhání odbojové činnosti.
O rok později byl začten a odsouzen na pět let do drážďanského vězení, ze kterého se mu nakonec při bombardování podařilo utéct.
Po roce 1948 se dostal do uměleckého tápaní, své loutky ale opustit nedokázal.
Jeho humor byl satirický, ale vystavěný tak mistrně, že ve své podstatě nikoho neurážel. Později předal loutky Miloši Kirschnerovi a nyní je interpretuje Martin Klásek.
Umělec, který miloval jak loutky, tak i lidi a jehož odkaz žije až do současnosti, zemřel na infarkt 8. ledna 1957. Josef Skupa se narodil před 130 lety, a to 16. ledna 1892.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
