Lidé si sáhnou na obličej v průměru 20krát/hodinu. Čicháme si k prstům, píše Süddeutsche Zeitung
Omezit sahání na obličej je mimořádně obtížné i v době koronavirové pandemie. Prsty máme v obličeji mnohem častěji, než je nutné, píše německý deník Süddeutsche Zeitung a odkazuje se na 14 let starou studii, podle které se dotykem prstů v obličeji přenáší až čtvrtina respiračních onemocnění.
Do obličeje si ale takto často nesahají pouze lidé. Už vědecká pozorování z 80. let odhalila, že to samé dělají i další primáti. Během 20minutových úseků si orangutani sáhli do obličeje v průměru 12krát, gorily 20krát a šimpanzi až 24krát. Výzkumníci z izraelského Weizmannova institutu věd v aktuální studii uveřejněné v časopise Philosophical Transactions přišli se zajímavým vysvětlením, proč tomu tak asi je.
Čtěte také
Vědci zjistili, že lidé si při sahání na obličej čichají k prstům. A to aniž by si to uvědomovali. Podle autorů studie to děláme například proto, abychom získali informace o sociálních interakcích s jinými lidmi, kterým jsme chvíli předtím podali ruku. Zároveň tak vnímáme vlastní emocionální rozpoložení, protože silné pocity ovlivňují náš vlastní pach, píše německý deník.
To také podle autorů vysvětluje, proč si lidé sahají na obličej častěji ve složitých nebo zmatečných situacích. Další výzkum nicméně ukázal, že ve spoustě situací si lidé naopak velmi dobře uvědomují, že si k prstům přičichli. A jak vědci dodávají, v takových případech lidé čichají nejen vlastní odér, ale i vůni parfému nebo třeba zápach míst, kterých se předtím prsty dotkli.
Británie je na vrcholu pandemie
Velká Británie v neděli zaznamenala nejnižší počet úmrtí na nový typ koronaviru od konce března. Podle britského ministerstva zahraničí zemřelo 413 lidí. Jak připomíná deník The Telegraph, je to výrazně méně než téměř před třemi týdny, kdy epidemie ve Spojeném království dosáhla vrcholu a za jediný den zemřelo 857 lidí.
Čtěte také
Ministr zahraničí Dominic Raab, který dočasně zastupuje premiéra Borise Johnsona, i přes viditelné zlepšení situace odmítá urychlit uvolňování karanténních opatření. Vláda prý postupuje velmi opatrně a drží se vědeckých doporučení. Britové podle něj musí i nadále dodržovat sociální distanc, aby omezili přenos viru na minimum.
Zatímco Britové tráví v karanténě už pátý týden v kuse, počasí na ostrovech se neustále zlepšuje. A tak obyvatelé Spojeného království opouštějí své domovy čím dál častěji, všímá si The Telegraph. Odkazuje se na data lokalizační data společnosti Apple. Podle nich je na silnicích o 4 % více lidí než minulý týden. V ulicích jsou počty vyšší o 5 %.
Propouštění vězňů?
Dopady pandemie na přeplněné věznice zaujaly americký deník The New York Times. V Brazílii vězni natáčejí videa, v nichž vyhrožují dozorcům smrtí, pokud tamější vláda nezlepší podmínky v káznicích. V Kolumbii vypukly minulý měsíc výtržnosti z obav před nákazou smrtelným virem. Zemřelo při nich 23 vězňů.
Čtěte také
V argentinském Buenos Aires odsouzení pálili matrace a dostali se až na střechu věznice, kde rozvinuli nápis sdělující, že odmítají zemřít za mřížemi. Americké noviny připomínají, že jak experti OSN, tak Světová zdravotnická organizace a lidskoprávní aktivisté od minulého měsíce vyzývají vlády, aby urychleně snížily počty vězňů.
Nejméně 125 zemí světa drží za mřížemi více vězňů, než na kolik jsou jejich nápravná zařízení dělaná. Dvě desítky z těchto států pak mají ve vězení dvakrát tolik odsouzených, než kolik jich dokážou fakticky střežit. Vyplývá to z databáze Institutu pro výzkum kriminality a trestní spravedlnosti při Londýnské univerzitě.
Jak uvádí deník The New York Times, například Írán už propustil na 85 tisíc vězňů, Turecko pak 45 tisíc odsouzených. V Indonésii vyšlo z věznic 30 tisíc vězňů a podobný počet hlásí i Brazílie. Podle odborníků tam ale tato čísla v daném období nijak nevybočují z normy. Brazílie má po USA a Číně nejvíc odsouzených na světě. Rozsah nákazy koronavirem je v tamějších vězeních ale neznámý, testováno bylo jen pár stovek z více než tři čtvrtě milionu vězňů.
Wu-chan je bez nemocných
Čínský Wu-chan nemá v nemocnicích už žádného pacienta nakaženého onemocněním covid-19. V neděli se domů dostalo posledních 12 vyléčených lidí, čímž v nejlidnatějším městě centrální Číny skončila čtyři měsíce trvající noční můra, píše hongkongský deník The South China Morning Post.
11milionový Wu-chan platí za transportní uzel Čínské lidové republiky. První případy nákazy se tam oficiálně objevily v prosinci, kompletně uzavřené bylo město od 23. ledna a přísná karanténa trvala 76 dní. V polovině února bylo ve městě skoro 40 tisíc nakažených, čtvrtina ve vážném zdravotním stavu.
Víc v audiozáznamu.
Související
-
Česko ruší omezení volného pohybu. Němci se nám opravdu diví, všímá si německý Die Welt
Česko překvapivě ruší omezení volného pohybu. Rozhodnutí české vlády si všímá německý Die Welt. List zdůrazňuje, že kancléřka bude o dalším uvolňování jednat až v květnu.
-
Znovuotevření Itálie? Kdyby se nákaza vrátila, zemře až 80 tisíc lidí, varuje deník La Stampa
Italský deník La Stampa píše, co by znamenalo úplné znovuotevření ekonomiky v severoitalských regionech Lombardie a Veneto, pokud by se nákaza vrátila.
-
Italské Miláno chce své dřív rušné silnice měnit na cyklostezky a zóny, píše britský The Guardian
Jde prý o ambiciozní plán, který reaguje na současnou krizi. Severoitalské město v srdci Lombardie patří v Evropě mezi nejvíce znečištěné oblasti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.