Lidé se ptají, proč si nemůžou vzít mušli nebo mrtvý korál, přiznává bioložka

12. září 2020
Vědecká dobrodružství
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na část korálového útesu s různě vybělenými koráli..png

Chovat se na pláži s respektem k přírodě, snižovat emise oxidu uhličitého a tlačit na změnu shora v oblasti klimatické politiky. To jsou podle vědců z Havajského institutu mořské biologie základní kroky k záchraně korálových útesů. Přispět k ní mohou všichni, včetně lidí v Česku.

„Častokrát se mě lidé ptají, proč si nemůžou vzít mušli nebo mrtvý korál, když to není mrtvé zvíře, ale jen jeho schránka. Je to proto, že pod vodou má všechno svůj účel,“  vysvětluje Eva Majerová. „Ve chvíli, kdy korál zemře, jeho schránka zůstává na útesu. Můžou se na ni chytit další larvy korálů, získat tak útočiště a vyrůst v korál nový.“

Schránky korálů poskytují také úkryt rybkám nebo porůstají řasou. Jde zkrátka o důležitou součást ekosystému.

Ochrana před tsunami i naděje pro farmacii

Koráli plní v rámci ekosystému spoustu funkcí a v mnohém jsou užitečné také člověku. „Za posledních patnáct let, co tu žiju, jsme měli několik tsunami. Energie vln nejdřív zasáhla korálový útes ve vodě. Mám dům na pobřeží a byla jsem korálům velmi vděčná, že první vlnu vzali na sebe,“  líčí Mary Hagedornová a přidává další benefity.

Čtěte také

„Z korálových útesů se daří získávat spoustu nových látek využitelných pro farmaceutický průmysl, které můžou být v budoucnu použité k léčbě nemocí. Například jako náhrada antibiotik pro rezistentní bakterie.“

Koráli jsou podle ní důležití také jako nepřímý zdroj obživy: „Zajišťují jídlo pro sedminu světové populace. Víc než 500 milionů lidí má totiž díky korálům živobytí – ať už se věnují rybaření, nebo turismu. Je to velká ekonomická síla. Přes 300 miliard dolarů ročně se točí okolo korálových útesů,“ zdůrazňuje vědkyně. I proto si podle ní zasluhují šetrné zacházení a ochranu. 

Šlápnutí je daleko fatálnější

Často diskutovaným tématem je, jak podmořský život a korály jako takové ovlivňují opalovací krémy, které se z kůže lidí dostávají do vody. „Existují důkazy, že některé opalovací krémy – specificky krémy založené na minerálních filtrech – jsou pro korály lepší,“ přiznává mořská ekoložka z Havajského institutu mořské biologie Elizabeth Madinová.

Čtěte také

„I kdybychom se všichni natírali správným opalovacím krémem, nezachráníme tím korály. Ale je to malý krok, který můžeme udělat. Neměli bychom každopádně zapomínat na větší hrozby.“

Podobně smýšlí také její kolegyně Mary Hagedornová ze Smithsonian Conservation Biology Institute. „Ano, lidé říkají, že by se neměly používat opalovací krémy… Ale nemyslím si, že by použití krémů na opalování bylo tak velkým problémem, jako je třeba šlapání po korálech. Nešlapejte na ně, tím je zabíjíte,“ varuje.  

Další kroky jsou spíš z těch, které celkově pomáhají zpomalit klimatickou změnu a zmírnit dopady lidské činnosti na přírodu. A to jde odkudkoliv na světě.

„I když jste z České republiky, kde nemáte šanci navštívit korálový útes, můžete se zajímat o globální změnu klimatu,“ vyzývá vědkyně, „je to totiž nadužívání fosilních paliv nás všech, co napomáhá skleníkovému efektu, který zahřívá a okyseluje naše oceány, a tím pádem ničí korály.“

Elizabeth Madinová připomíná také prospěšnost sázení stromů a rozšiřování lesů: „Protože z čehokoliv, co pohlcuje oxid uhličitý, budou benefitovat i koráli.“

I česká stopa může pomoci

Cenné může být také české know-how. „Závisíme na budoucnosti vaší země a na nápadech vašich vědců a inženýrů, kteří můžou najít odpovědi na některé otázky. Například jak se můžeme lépe přemisťovat, jak můžeme zredukovat uhlíkovou stopu, vypočítává Hagedornová.

Čtěte také

Když už ne prakticky, mohou podle Elizabeth Madin zacházení s přírodou lidé ovlivnit prostřednictvím politiky a volit lídry, kteří pomůžou řešit klimatickou krizi.

Lze tedy ještě zvrátit prognózu, že do roku 2050 přijdeme až o 90 procent korálů? „Nejsem příliš optimistický, že zachováme korálové systémy v té podobě, v které jsme je znali v posledních stovkách let,“ neskrývá skepsi Carlo Caruso.

„Už teď vidíme, jak degradovaly, a budou degradovat ještě víc. Optimistický jsem v tom ohledu, že koráli samotní přežijí. A že s naším kreativním myšlením a pomocí můžeme přispět k jejich obnově.“

Poslechněte si Vědecké dobrodružstí z celého týdne.

autoři: Martina Pouchlá , marz
Spustit audio

Související