Lída Rakušanová: Z evropských peněz profitují všichni. Ti chudí ale nejvíc
V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států EU do bitvy o penězovod z Bruselu v letech 2021 až 2027.
Spojuje je to, že ze společné pokladny víc dostávají, než do ní platí. Rukopis českého premiéra je v pražské výzvě, kterou shromáždění premiéři podepsali, nepřehlédnutelný hlavně v odstavci, kde se kromě striktního požadavku zachovat dosavadní objem transferovaných financí i po odchodu Británie rovněž požaduje, aby jednotlivé vlády mohly samy rozhodovat, kam evropské peníze investují.
Čtěte také
Na tom trvá Andrej Babiš už standardně, i když to právě z jeho úst zní vzhledem ke stále ještě nevyvrácenému podezření, že zneužil evropské dotace, obzvlášť pikantně.
Faktem je, že po odchodu Británie z Unie se v příštím rozpočtovém období otevře v bruselské pokladně pořádná díra. A logické by bylo, kdyby se všechny členské země podílely na jejím překonání. Ty bohatší by platily o něco víc a chudší by se uskrovnily.
Tak nějak by mohl vypadat schůdný kompromis, k němuž ale iniciativa, které jsme byli v Praze svědky, nesměřuje ani omylem. Má naopak potenciál rozklížit Unii ještě víc, než už je, na což populisté čekají s rozpřaženou náručí. A to jak na Východě, tak na bohatším Západě, kde v posledních týdnech kolují o míře budoucího finančního zatížení ty nej(h)různější zvěsti.
EU není kasička
Ve skutečnosti jsou přitom takto vyostřené hádky jen zbytečnou ztrátou energie. Samozřejmě, že z evropského rozpočtu profitují nejen tzv. čistí příjemci, ale i země, které do společné poklady víc platí, než z ní dostanou.
Čtěte také
Evropská komise propočítala pro jednotlivé členské státy na období let 2021 až 2027 poměr vynaložených nákladů k míře jejich prospěchu ze společného unijního trhu.
Výsledkem je, že i kdyby se zvedl příspěvek Německa v roce 2027 až na skoro 33 miliard eur, což je oproti dnešním 13,5 miliardám závratná suma, ještě pořád by z ní Německo mělo víc než desetinásobně větší užitek. V případě České republiky by ale tento užitek byl při předpokládaném odvodu 2,2 miliard eur větší třiadvacetkrát.
Europoslanec Luděk Niedermayer řekl na kongresu evropských novinářů v Praze, že jsme dodnes dostatečně nepochopili, co je EU. Že to není kasička, kam si někteří chodí pro peníze, ale že to není ani sdružení volného obchodu. Nepochopili jsme, že v tak složité organizaci, která se skládá z lidí s rozdílným pohledem na svět, je jediným možným způsobem rozhodování hledat dobré kompromisy.
Dodejme, že dnes, 30 letech po pádu železné opony, vývoj v Evropě bohužel ke kompromisům moc nesměřuje. Natož pak k těm dobrým. Pražská výzva, iniciovaná zdejším premiérem, to dokumentuje přímo ukázkově.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
