Luboš Palata: Přátelé soudržnosti musejí být i přáteli právního státu

Účastníci pražského summitu skupiny Přátel koheze
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Účastníci pražského summitu skupiny Přátel koheze

Dostat do Prahy na summit k evropským kohezním fondům představitele 17 zemí Evropské unie, z toho desítku z nich na úrovni premiérů, to je od předsedy české vlády Andreje Babiše docela slušný diplomatický výkon.

Ono jde také o hodně. Kohezní fondy, v překladu fondy soudržnosti, které mají vyrovnávat rozdíly mezi chudšími a bohatšími státy Evropské unie, jsou totiž pro naši zaostalejší část Evropy velmi důležité. Jen pro představu, do Česka má prostřednictvím těchto fondů v sedmiletém období 2014-2020 přitéct v přepočtu přes 500 miliard korun.

V příštích sedmi letech, tedy od roku 2021 dál, to má být výrazně méně. A to ze dvou důvodů. Tím příjemnějším je, že Česko se výkonností svého hospodářství výrazně přiblížilo ekonomické úrovni vyspělé části Evropy. To, že se vyspělé části Evropy jen velmi málo přiblížily naše průměrné mzdy, je na jiný komentář.

Druhým důvodem je, že pokud Velká Británie přece jen vystoupí z Evropské unie, budou nezanedbatelné britské peníze v evropském rozpočtu chybět. A faktem je, že Británie byla přes různé úlevy jedním z bohatých států Unie, které do rozpočtu EU platí více, než z něj dostávají.

Vedle toho část chudších zemí Evropské unie nedokázala obrovské prostředky z kohezních fondů využít tak, jak by být využity měly. Za tak obrovské peníze, které Česko z kohezních fondů získalo, už měla být po 15 letech našeho členství dávno dobudována páteřní dálniční a železniční síť. O tom, že to bylo možné, svědčí příklad sousedního Polska, které v tomto směru udělalo skutečný civilizační skok.

Dodržování pravidel

Představa premiéra Andreje Babiše, že by si po tak mizerných výsledcích
měla česká vláda ještě víc než dřív rozhodovat o tom, na co peníze z kohezních fondů věnuje, je zcela scestná a může jen zkomplikovat jednání o novém rozpočtovém rámci Evropské unie.

„Přátelé koheze“, jak si země, které se sešly v úterý v Praze, oficiálně říkají,
se budou muset poprat s ještě jednou věcí, kterou chce západní Evropa své příspěvky do kohezních fondů podmínit. Tou má být po zkušenostech s orbánovským Maďarskem, Polskem Jaroslawa Kaczyńského i s Rumunskem pod nedávno skončenou vládou socialistů podmínění výplaty peněz z fondů dodržováním pravidel právního státu.

Toto pravidlo nemusí být samozřejmě kvůli odporu zemí visegrádské čtyřky zavedeno. Ale v tom případě můžeme počítat s tím, že do kohezních fondů poputuje mnohem méně, než by mohlo.

Luboš Palata

Česko, které s dodržováním pravidel právního státu zatím nemá problémy, by nemělo Varšavu a Budapešť podporovat. Naopak by mělo na Polsko a Maďarsko zatlačit, aby s pravidly právního státu souhlasily. Konec konců je to minimum, které bychom měli po jakémkoli členském státu Evropské unie požadovat. I v našem vlastním zájmu, nás občanů Evropské unie.

Autor je redaktorem Deníku