Lída Rakušanová: Stíny a odstíny prevence

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německá kancléřka Angela Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová tento týden konstatovala, že pokud se nenajde proti koronaviru lék, nakazí se jím v Německu až 60 nebo 70 % obyvatelstva.

Neřekla nic jiného než to, na čem se shoduje většina světových virologů: totiž, že bez očkování se nový virus bude šířit do té doby, než si proti němu vytvoří většina lidstva protilátky.

V boji s koronavirem se totiž hraje o čas: čím déle epidemie potrvá, tím větší šanci má zdravotní systém, že to zvládne s co nejmenšími ztrátami na životech. Jde prostě o to, aby všech 60 až 70 % obyvatelstva, o kterých mluvila kancléřka Merkelová, neonemocnělo najednou.

Přesto Andreje Babiše (ANO) prohlášení kancléřky „vyděsilo“. Podle něj by tohle snad bylo možné, jen kdyby se proti šíření koronaviru nedělala žádná opatření. K čemuž okamžitě dodal, že to není případ České republiky, protože jeho vláda dělá maximum, prý nejvíc v Evropě.

Což ovšem nejpozději od konce tohoto týdne není tak úplně pravda, protože například Slovensko zavřelo kromě škol a školek a kulturních center i restaurace a bary a tři mezinárodní letiště. Školy a univerzity uzavřelo celoplošně také Irsko, které zakázalo i veškeré hromadné akce.

Odevzdat Bruselu další kompetence

Faktem je, že na rozdíl od české, slovenské nebo irské vlády vydává spolková vláda v Německu pouze doporučení, a to může iritovat. Neznamená to ale, že by Německo fatalisticky čekalo, až ho apokalypsa dostihne.

Znamená to pouze to, že vzhledem k federálnímu uspořádání Německa je v gesci jednotlivých zemí, jaká opatření nařídí. Spolkový ministr zdravotnictví Spahn sice pouze doporučil zrušit akce s účastníky nad tisíc lidí, ale zemské úřady je nařídily zrušit někdy už dřív, než doporučení z Berlína přišlo. A v jednotlivých okresech ruší komunální instituce i akce s podstatně menším počtem návštěvníků.

Ohnisko, odkud se nákaza v Německu rozšířila, je okres Heinsberg ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ve kterém byly všechny školy i školky uzavřeny hned na konci února. V Bavorsku je zavřených škol už víc než stovka. A ve čtvrtek o celoplošném uzavření škol a školek rozhodlo čtvrtmilionové město Halle v Sasku-Anhaltsku. Bavorsko ho asi bude brzy následovat.

Rozdíl v prevenci proti pandemii mezi centralistickými státy, jako je ČR nebo Slovensko, a federálně uspořádaným Německem je evidentní a těžko říct, co je lepší. Centrální vlády to ale každopádně mají jednodušší. Za svá rozhodnutí ovšem nesou i plnou zodpovědnost.

Ve spolkových zemích Německa vypadá naproti tomu systém opatření pružněji. Prevence se dá víc přizpůsobit místním podmínkám. Na druhou stranu je česká bilance přepočtu nemocných na obyvatelstvo momentálně o dost lepší než v Německu.

Lída Rakušanová

Úplně nejlepší by ale bezpochyby bylo, kdyby se preventivní opatření koordinovala na úrovni celé Evropské unie. Volá po tom stále víc odborníků i politiků, včetně Andreje Babiše. Zdraví občanů Unie by to nepochybně prospělo. V tom případě by ovšem museli šéfové vlád členských zemí přeskočit svůj vlastní stín a odevzdat Bruselu další kompetence. Což, bohužel, moc pravděpodobné není.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu