Jan Fingerland: Malé velké volby v Palestině

Pro mnohé Palestince mladšího a středního věku jsou to vlastně vůbec první volby v životě, pokud nepočítáme volby do rad na univerzitách nebo v odborech. V Gaze se konaly jakékoli volby naposledy v roce 2006, na Západním břehu se v ten rok konaly naposledy větší volby.

Ty z minulého víkendu jsou „malé“ – jde o obsazení místních rad, které budou zodpovědné za běžný provoz, jako je vodovod nebo stav cest. Jejich význam je ale mnohem větší, a to z více důvodů.

Více demokracie

Některé hlasy zdůrazňují fakt, že se konají na Západním břehu, a také v jednom obvodu Gazy, tedy politicky a symbolicky spojují oba palestinské celky. Jiný důvod je v tom, že palestinský život trpí dlouhodobým demokratickým deficitem – Západní břeh ovládá hnutí Fatah, Gazu až dosud Hamás.

Čtěte také

Hamás je oslabený. Z pohledu Izraele je Trumpův mírový plán úspěch, oceňuje Kuchyňová Šmigolová

Jde o jakýsi návrat k normalitě, i když trochu vynucený západními sponzory, kteří trvají na návratu standardních politických procedur. Záleží na tom, odkud se díváme, budeme-li hodnotit jejich demokratičnost.

Hnutí Fatah prezidenta Abbáse tvrdí, že vítězem je ono. Jeho kandidáti skutečně uspěli, ale k tomu je třeba dodat několik věcí. Zaprvé, podmínkou účasti ve volbách byl formální souhlas s principy dvojstátního řešení, tedy uznání Izraele a ukončení ozbrojeného boje.

To by bylo pro Hamás nebo Islámský džihád nepřijatelné. V některých obcích tedy byla v podstatě k dispozici jen jediná kandidátní listina. Jinde se střetli lidé blízcí Fatahu, ale šlo v podstatě o zástupce různých rodin, které soutěží o vliv na provoz větších a bohatších měst, jak tomu bylo v Hebronu.

Hamás čeká

Současně je známo z vlastních palestinských průzkumů veřejného mínění, že hnutí Hamás si udržuje vysokou podporu, zejména na Západním břehu. Je také veřejným tajemstvím, že Hamás poslal do voleb své příznivce coby nezávislé. Děje se to v kontextu boje o to, zda se Hamás vzdá vlivu v Gaze, odevzdá zbraně nějaké neutrální politické síle a přestane existovat jako ozbrojené hnutí.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Optimističtější pohled nabízí palestinský aktivista Samer Sinijlawi, který volby komentoval na X, bývalém Twitteru. Podle něj se pod povrchem odehrává ještě jeden proces, a to nástup novější, mladší, pragmatičtější generace, která se prosadila právě v těchto volbách, zejména v menších obcích.

Zatím totiž byla palestinská politika uvězněná v soupeření extremistického Hamásu a zkorumpovaného Fatahu, s tím, že devadesátiletý prezident Mahmúd Abbás má kvůli korupci a neefektivitě Palestinské autonomie velmi nízkou podporu.

Tyto volby se konaly v atmosféře nedávné války v Gaze, nárůstu osadnického násilí vůči farmářům na Západním břehu, ale také války v Íránu, která překresluje politickou mapu arabské politiky.

Autor je komentátor Českého rozhlasu