Robert Schuster: Koronavirus v Německu aneb Nechte to na ministrovi

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kancléřka Angela Merkelová: „60 až 70 procent lidí v Německu se nakazí koronavirem.“ Ministr zdravotnictví Jens Spahn: „80 procent infikovaných přečká epidemii bez symptomů.“

I když se počet nakažených novým koronavirem v Německu v posledních dnech neustále zvyšuje, zůstávají tamní nejvyšší státní představitelé v klidu.

Jestliže jinde v Evropě jednají o epidemii permanentně krizové štáby a následně o přijatých opatřeních většinou informují osobně premiéři, v Německu nikoli. Kancléřka Angela Merkelová k tomu všemu zaujala poprvé stanovisko teprve začátkem týdne, čili v době, kdy v celé zemi bylo už několik stovek infikovaných. Ani tentokrát se opět nikomu nezavděčila.

Její kritici se domnívají, že šéfka vlády se ozvala příliš pozdě. Jsou ale i tací, kteří to vidí přesně opačně. Naopak oceňují, že Merkelová na rozdíl od jiných zlomových okamžiků svého bezmála patnáctiletého působení v čele vlády, mezi které patřily havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima či uprchlická krize, se tentokrát neuchýlila k unáhleným krokům.

Nejenom při pohledu zvenčí, ale i v samotném Německu se ovšem často zapomíná, že se jedná o federálně uspořádaný stát. Znamená to, že každá ze šestnácti spolkových zemí si může v zásadě zvolit vlastní přístup, jak čelit koronaviru.

A to bylo v posledních dnech hodně zjevné. Zatímco například utkání fotbalové Champions League Lipska proti Tottenhamu se hrálo za přítomnosti diváků, u jiných srovnatelně významných sportovních akcí, například v západoněmeckém Porýní, byla účast diváků zrušena. Některé spolkové země se postavily koronavirové nákaze rozhodněji – například Bavorsko, jiným to chvilku trvalo, což třeba platí pro německou metropoli Berlín.

Tisíc a jeden delegát

Trochu ta debata, co se mělo nebo nemělo podniknout, připomíná diskusi, která se v souvislosti s bojem proti zákeřné nákaze odehrává na úrovni Evropské unie. Všichni tak nějak intuitivně tuší, že by unijní orgány nyní měly hrát klíčovou úlohu při koordinaci kroků jednotlivých členských států, případně uvolňovat ze strategických zásob roušky, dezinfekce nebo i jiné i prostředky a ty pak podle potřeby státům přidělovat.

Jenomže to nejde, protože žádné takovéto rezervy neexistují, neboť jejich vznik by v minulosti mnozí považovali za zásah do vlastní suverenity. Takže ani do budoucna žádné podobné rezervy nevzniknou. Stejně tak se budou i německé regiony bránit větším kompetencím pro celostátní vládu.

Pokud si nakonec budou Němci za nějakou dobu spojovat koronavirovou krizi s nějakou konkrétní tváří, bude to spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn. Navzdory omezeným pravomocím, které má k dispozici, stál především on v čele oficiální krizové komunikace.

Dosud si přitom počínal velmi dobře, spíš uklidňoval, při informování o jednotlivých opatřeních se snažil o maximální průhlednost. Dá se říct, že on, který patřil v minulosti k nejhlasitějším vnitrostranickým kritikům migrační politiky německé kancléřky, za poslední týdny politicky vyrostl. A Merkelová mu v tom dala ochotně volnou ruku. Jestli neudělá nějakou vážnou chybu a situace v Německu nedosáhne italských rozměrů, politická odměna ho nemine.

Robert Schuster

K tomu by mohlo dojít již na nadcházejícím stranickém sjezdu křesťanských demokratů, kde se bude volit nové vedení a Spahn je jedním z adeptů na místopředsedu. Pokud ovšem kongres, který je naplánovaný na konec dubna, nebude muset být kvůli koronaviru přesunutý na pozdější termín. Má se ho totiž zúčastnit 1000 a jeden delegát, a byl to shodou okolností právě ministr zdravotnictví Jens Spahn, kdo vydal doporučení zrušit veřejné akce nad tisíc lidí.

Autor je komentátor Lidových novin