Lída Rakušanová: Shořela hanba Evropy. Tím víc ale doutná
Tento týden shořelo na řeckém ostrově Lesbos peklo. Tak říkali utečeneckému táboru Moria ti, kteří ho navštívili.
Jméno tábor dostal podle blízké vesnice. Od roku 2016, kdy byl založený s kapacitou pro necelé 3 tisíce uprchlíků, jich v něm (do středeční noci, kdy do základů vyhořel), žilo čtyřikrát víc. Život to ale nebyl. A nebylo to ani živoření.
Čtěte také
Podle svědectví jednoho z doktorů organizace Lékaři bez hranic, který prošel uprchlickými tábory na Blízkém východě i v Africe, to byla na tomto ostrově, který je součástí Řecka, a tudíž i Evropské unie, hrůza, jakou nikde jinde neviděl. O sebevraždu se tam pokoušely i děti.
Požár, zřejmě úmyslně založený poté, co se v táboře objevil koronavirus, a hrozila v tamních podmínkách de facto neproveditelná karanténa, připravil uprchlíky o to poslední, co měli. Řecko poslalo k ostrovu lodě, na kterých mají najít útočiště hlavně matky s dětmi. Ostatní běžence se snaží zatím držet v šachu řecká policie.
Okamžitě byly na pevninu evakuovány jen čtyři stovky nezletilých bez doprovodu. Jejich letecký transport se zavázala financovat Evropská komise, konkrétně její švédská členka Ylva Johanssonová. Co s nimi bude dál, je otázka spíše řečnická, protože si je zřejmě rychle rozeberou unijní státy, které se k tomu dobrovolně zavázaly. Mimochodem, jejich pobyt je moc nestojí, protože na něj Brusel přispívá značnými částkami z evropských fondů.
Opět přerozdělování uprchlíků
Česká republika se na této záchranné akci přesto podílet nebude. Ministr vnitra Hamáček rozhodl už v lednu, že Česko žádné nezletilé uprchlíky z Řecka nepřijme, protože na seznamu řeckých úřadů jsou hlavně Afghánci a Pákistánci ve věku od 16 do 18 let, a ty česká vláda považuje za bezpečnostní riziko. Zmařil tak úsilí občanské iniciativy „Česko pomáhá“, které se přihlásilo na 200 zdejších rodin, ochotných nezletilé uprchlíky přijmout.
Čtěte také
Faktem je, že jak řecké úřady, tak Organizace OSN pro uprchlíky potvrzují, že mluví-li se o nezletilých uprchlících bez doprovodu, osiřelá děvčátka do 14 let mezi nimi takřka nejsou. Z více než 90 procent jsou to chlapci, a z drtivé většiny jim je mezi 15 a 18 lety. Právě proto je ale třeba jim rychle pomoci z bezvýchodné situace.
A nejen kvůli tomu, že se v přeplněných uprchlických táborech stávají častěji než kdo jiný oběťmi násilí a sexuálních útoků. Především pro ně každý rok, strávený v nekonečných frontách na jídlo, znamená nenahraditelnou ztrátu pro jejich životní a profesní perspektivu.
Když na začátku letošního dubna vynesl soudní dvůr Evropské unie nad Českem, Polskem a Maďarskem verdikt, že tyto země porušily unijní právo, když svého času odmítly přijmout žadatele o azyl podle tehdy povinných přerozdělovacích kvót, odůvodnil to tím, že kvůli údajné ochraně vnitřní bezpečnosti nelze odmítnout program přerozdělování jako celek. Protože členské státy přece mají možnost vyhodnocovat jako bezpečnostní riziko přímo jednotlivé lidi.
Teď je otázka přerozdělování uprchlíků v rámci celé EU znovu na stole. A je aktuálnější než dřív. Nevyhne se jí ani česká vláda. O pekle zvaném Moria se často mluvilo jako o „hanbě Evropy“. Ta tam ale shořela jen zdánlivě. O to víc doutná.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
