Německo mělo štěstí, že do něj před pěti lety přišli mladí, vzdělaní uprchlíci, hodnotí Rozumek

„Je příliš krátká doba na definitivní závěry,“ říká na Plusu v Pro a proti Charanzová. „Ukázalo se, že německá společnost je velmi rozdělena, rostou extrémní pravicové strany a polovina žadatelů o azyl nenašla práci,“ oponuje Rozumkovi, který stejný údaj považuje za dobrý výsledek.

Ze Sýrie přišli mladí, relativně vzdělaní lidé. To, že se polovina naučila jazyk a našla práci, mi přijde jako zázrak.
Martin Rozumek

Právě 31. srpna 2015 německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to). Ve stejném roce přišlo do Německa téměř 900 tisíc uprchlíků. Dnes kancléřka říká, že by se rozhodla stejně.

Charanzová má jiný názor: „Osobně tu větu Angely Merkelové v kontextu migrační krize nevnímám jako šťastný výrok. Zajímalo by mě, jestli by ji zopakovala, kdyby tušila, že to může být vnímáno jako pozvání pro další statisíce lidí.“

Charanzová: Na hodnocení je brzo

Europolitička Charanzová na Plusu připomíná, že proces integrace migrantů v Německu není ukončen: „Třeba ve Francii problémy nastaly až u druhé generace, takže ten pětiletý časový úsek je opravdu velmi krátký.“

Až nadcházející léta ukážou, jestli byl výrok ‚zvládneme to‘ dobrý a zda-li se Německo s uprchlickou krizí vypořádalo.
Dita Charanzová

„Až 80 procent německých starostů v průzkumu uvedlo, že příchod uprchlíků situaci v jejich města nezlepšil, ani nezhoršil,“ namítá ředitel. „Německo také mělo štěstí, že drtivá většina uprchlíků v posledních letech byli Syřané, kteří doma patřili ze tří čtvrtin ke vzdělanější polovině obyvatel. Částečně tím možná Německo řeší svůj demografický problém.“

„Překvapuje mě ale, že vázne integrace žen, matek. Na to by se měli v Německu zaměřit. Výzkumy potvrdily, že zaměstnanost žen velmi ovlivňuje integraci dětí v dalších generací,“ upozorňuje na Plusu Rozumek.

Čtěte také

Ivan Štern: Velmocenská politika a syrští uprchlíci

Charanzová souhlasí, že Německo udělalo velký kus práce, ve které pokračuje i nadále. „Ale měli bychom se shodnout na tom, že integrovat tak velkou skupinu bude trvat nějakou dobu a na vyhodnocení bude třeba čas.“

Rozumek uznává, že v německé společnosti dochází k polarizaci. „Ale statistiky říkají, že obava Němců z přistěhovalectví klesla ze 46 procent z roku 2016 na 32 procent v roce 2018. Obava cizinců z nenávistných projevů však stoupla, takže je třeba se věnovat vzájemnému setkávání se, což se u nás ani v Německu moc neděje,“ konstatuje.

Poslechněte si audiozáznam pořadu Pro a proti s argumenty Martina Rozumka i Dity Charanzové.