Lída Rakušanová: Czexit podle Putina
Ruský prezident zná své pappenheimské.
Když Vladimir Putin tento týden v projevu na moskevském investičním fóru řekl, že až se některé nové členské země EU stanou po roce 2028 z příjemců evropských dotací čistými plátci do bruselského rozpočtu, začnou možná uvažovat o odchodu z Unie, nebyl daleko od pravdy.
Čtěte také
A faktem je, že aby to tak dopadlo, na tom trollové Putina už léta pilně pracují vypouštěním nejrůznějších konspiračních teorií a falešných zpráv o EU na sociálních sítě.
Kromě běžného a v Česku dneska už většinově přejatého tvrzení, že ČR nemá v EU žádný hlas a musí poslouchat, co jí Brusel diktuje, zabírá především báchorka o tom, že nás chce Unie zaplavit migranty s úmyslem zničit evropské národy.
V Česku ji úspěšně pěstují nejen populisté s okamurovci v čele, ale podlehli jí – evidentně v obavě ze ztráty i posledního zbytku voličských hlasů, i jinak pořád ještě soudní sociální demokraté ve vládní koalici.
Česko jako snadná kořist?
Takže se ve čtvrtek, na pražské schůzce ministrů vnitra zemí V4 a přizvaného kolegy z Rakouska ozvala z úst ministra Jana Hamáčka (ČSSD) i stará písnička o odmítání jakýchkoli uprchlíků.
Čtěte také
Shodou okolností se tak dělo ve chvíli, kdy občanská iniciativa „Češi pomáhají“ představovala na tiskové konferenci řadu zdejších rodin, ochotných ujmout se opuštěných dětí z uprchlických táborů v Řecku, o čemž Babišova vláda nechce ani slyšet.
S možným „czexitem podle Putina“ to má hlubší souvislost, než se na první pohled zdá. V nejbližších týdnech se bude v Bruselu rozhodovat o unijním rozpočtu a sílí hlasy, aby byla výše čerpání z unijních fondů napříště podmíněna ochotou přijímat uprchlíky. Kromě toho se objem financí v bruselském penězovodu po eventuálním odchodu Británie z EU ztenčí tak jako tak.
Nedávná „pražská výzva“ 15 členských států, iniciovaná Andrejem Babišem, aby se na výši dotací nic neměnilo, zní za těchto okolností nejen sobecky, ale až cynicky. Má totiž potenciál Unii spíš rozklížit než stmelit.
Čtěte také
Zdejší politici přitom musejí vědět, že je perspektiva zachování současné výše unijních dotací i v příštím rozpočtovém období naprosto nerealistická. Podle některých výpočtů by se Česko, pokud se jeho hospodářství bude i nadále dařit, mohlo ocitnout v pozici čistého plátce dokonce už po roce 2024. Tedy ještě dřív, než předpovídá Putin.
Časy, kdy do Česka proudily z Bruselu rok co rok desítky miliard korun, se jednoduše chýlí ke konci. Zdejší hospodářství se blíží k unijnímu průměru, i když podle známého rčení, že když jeden sní celé kuře a druhý nedostane nic, snědl podle statistiky každý půlku kuřete.
Je třeba zdůraznit, že státy EU profitují z členství v Unii mnohonásobně víc, i když dostávají ze společné pokladny méně, než do ní odvádějí. Což si ovšem zdejší politici, zvyklí přisvojovat si veškeré úspěchy a neúspěchy svalovat na Brusel, nechávají pro sebe.
Důsledkem je, že podle letošního průzkumu Behavio Labs, STEMu a Institutu pro evropskou politiku Europeum jsou Češi největší euroskeptici v Evropě. Negativnější než Řekové nebo Britové před brexitem. V takové atmosféře je k naplnění Putinovy předpovědi jen krůček. Česko by pak bylo snadnou kořistí.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
