Lída Rakušanová: Čapí hnízdo a justiční gramotnost

Premiér Andrej Babiš a Čapí hnízdo
Premiér Andrej Babiš a Čapí hnízdo

Kdysi v televizním dávnověku, kdy veřejnoprávní televize ještě nemusela zápasit s privátními kanály o každého diváka, vysílala v západním Německu televize ARD pořad s názvem „Jaký rozsudek byste vynesli vy?“.

Na rozdíl od dnešních televizních seriálů ze soudních síní v něm ale nešlo o bičování emocí. Cílem bylo předvést národu u obrazovek, jak diametrálně se mnohdy může lišit individuální cit pro spravedlnost od verdiktů soudního dvora.

Důležité bylo, že se diváci ve studiu v následné debatě vždycky dozvěděli, co konkrétně k rozsudku vedlo, jaké paragrafy museli soudci zohlednit, jak hodnotili důkazy. V podstatě se jednalo, řečeno dnešní terminologií, o cosi jako populární rychlokurz v justiční gramotnosti.

Jak nutně by něco takového bylo zapotřebí u nás, ukázalo se názorně tento týden, kdy se veřejnost dozvěděla, že po téměř čtyřech letech vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se dozorující státní zástupce rozhodl stíhání šéfa vlády Andreje Babiše zastavit.

Má sice logiku, že nadřízené justiční instance o důvodech tohoto kroku mlčí, protože ho musejí přezkoumat a eventuálně ho mohou i změnit, ale faktem je, že paseku v důvěře veřejnosti v právní stát už tato informace nadělala.

Spravedlnost a právo

Na první pohled se totiž celá kauza zdá být jasná: Před deseti lety vyvrhl Babišův Agrofert ze svého lůna jednu ze svých menších firem, jejíž akcie odkoupili anonymní vlastníci, jak se později ukázalo, členové Babišovy rodiny, kteří pak na výstavbu farmy Čapí hnízdo úspěšně požádali o dotaci z evropského fondu, určeného pro podnikání a rozvoj cestovního ruchu malých a středních firem. Pod křídla Agrofertu se Čapí hnízdo vrátilo, jen co uplynula blokační lhůta pěti let.

Zdání je ovšem jedna věc. Něco jiného je, to před soudem dokázat. Zákony sice definují dotační podvod jako trestný čin, k němuž mimo jiné dojde, pokud jsou v žádosti o dotaci zamlčeny nebo uvedeny nepravdivé či zkreslené údaje, ale faktem je, že v době, kdy farma Čapí hnízdo žádala o dotaci, Agrofertu oficiálně nepatřila.

A zpátky se dostala údajně jen proto, že nemohla splácet bance dluh, za který se Babišův holding zaručil. Jak by si s tím soudci poradili, je otázka.

Fakt, že se dozorující státní zástupce nakonec rozhodl je před toto dilema ani nepostavit, posiluje na jedné straně dojem, že spravedlnost dostala na frak. Jenže spravedlnost není totéž, co právo.

Podle řeckého filosofa Platona je spravedlnost výrazem vnitřního postoje. Ten ale může být ovlivněn i egoismem a snahou o osobní prospěch. Andrej Babiš to například jistě myslí upřímně, když říká, že odložením jeho stíhání spravedlnost zvítězila.

Lída Rakušanová

Právo tvoří naproti tomu soubor pravidel, bez jejichž dodržování hrozí, že se společnost rozpadne. Justice se může při svém rozhodování v rámci pravidel spravedlnosti přibližovat, ale nic víc. V kauze Čapí hnízdo je pořád ještě naděje, že se o to doopravdy snaží.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu