Libor Dvořák: Velitelské přepřahání v ukrajinské armádě

Proč tedy, pomineme-li další změny ve špičce ukrajinské armády, Syrskij místo Zalužného?

Generál Zalužnyj stál v čele ukrajinských vojsk od samého počátku války. Stal se živoucí ikonou, zejména v prvním roce války dosáhl i nesporných úspěchů.

Čtěte také

Syrskyj má nového člověka přes drony. Další mobilizace nebude do léta nutná, tvrdí novinář

Loni už se mu už nic takového nepodařilo – a právě tady bychom zřejmě měli hledat hlavní důvody jeho odchodu z čela armády.

Analytici přestávají hledat mouchy v údajných Zalužného politických aspiracích a soupeření s prezidentem, ale pátrají v aspektech čistě vojenských. Postupně vychází najevo, že Zalužnyj se zřejmě významně nepohodl s Pentagonem, a to pokud jde o taktiku a strategii vedení války. Američtí generálové během loňského roku trvali na mohutném úderu v jednom místě.

Válečný hrdina a miláček národa Zalužnyj ale dál pokračoval v bojích s malými jednotkami do velikosti roty, maximálně praporu. Těmi se navíc pokoušel zasahovat na mnoha místech tisícikilometrové fronty – a ono to jednoduše nevyšlo, protože to zkrátka v další fázi války na Rusy nestačilo.

Mít čím válčit

Na scénu se tedy v roli protagonisty dostává generál Oleksandr Syrskij. Podobně jako na údajné Zalužného politické aspirace se u něj rychle zapomnělo na nálepky typu „řezník“, „Velkorus“ a „odchovanec sovětského vojenského školství“ a mluví se o zkušeném vojákovi.

Čtěte také

Generál Zalužnyj. Muž, který změnil ukrajinskou armádu

Známý ukrajinský vojenský expert Oleksandr Musijenko o něm říká: „Syrskij je příznivcem rychlé války, plné ofenzívních manévrů, samozřejmě za předpokladu, že je to myslitelné. Zatím jsme tu měli dva základní přístupy: Ukrajina musí setrvávat výlučně v obraně, nebo Ukrajina musí být připravena k ofenzívnímu postupu, který by znamenal alespoň taktické úspěchy.“

Podle Musijenka je právě naplnění varianty B hlavním důvodem, proč se v čele armády ocitl Oleksandr Syrskij.

Ostatně smysl pro racionální úvahu a šetření lidských životů, prokázal generál před pár dny u Avdijivky. I když – ten „řezník“ už asi nebyl příjemný ani jemu samotnému.

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Zdravě uvažující skeptici na Ukrajině i ve světě ale upozorňují na jiný fakt, který opět přišel na přetřes i o víkendu v Mnichově: Ať v čele jakékoli armády stojí kdokoli, musí mít čím válčit – jinak by „generálské přepřahání“ na Ukrajině nemělo smysl a připomínalo by slavnou Krylovovu bajku o neustále si přesedajícím, a stejně dál jen falešně vrzajícím zvířecímu kvartetu, jejíž mravní ponaučení zní: „Vy, přátelé, si sedněte, jak chcete, přec muzikanty nebudete“.   

Autor je komentátor Českého rozhlasu